Já jsem nenapravitelná. Když jsem byla posledně u maminky, tak jsem si tam zase po ránu, než maminka vstala, prohlížela staré fotografie, což už se stalo téměř pravidlem. Vždy tam objevím nějaké fotky, na které jsem buďto už zapomněla, nebo je dlouho neviděla a také jsem je mohla už dát dětem do alba.
Pro tentokrát jsem vybrala pár fotek, kde jsou „naši chlapi“, tedy tři generace naší rodiny. Seřadila jsem je chronologicky, tak začnu malým bráškou.
To je super, co? Je vidět, že se rád motal v kuchyni i na ochutnávání.
Nezapomínal také pomáhat. Tady si pamatuji, že třel základ na malé koláčky na hody.
A to už je můj synáček, když mu byl jeden rok.
Tady jsou s mým tatínkem, tedy s jeho dědečkem. Měli se moc rádi.
A tady je můj synek se svým o 7 let starším strýčkem, tedy mým bráškou.
A to už je můj syn školákem. Taky se u toho důležitě tváří.
Jo, tenkrát si ještě něchal obléci košili, dnes je kluci nosí jen do tanečních a někdo k maturitě, že? Ale stejně jim ty košile slušely, no aspoň mně se to líbilo.
A to je pro dnešek ze vzpomínání vše. Ale jak se znám, určitě se ještě brzy zase s nějakými fotkami předvedu.