Měsíc: Květen 2010

To se mi líbí. Tak jsem se nazvala místo toho, než bych přiznala, že jsem už také sklerotik. Ale je to hezký název, skoro jako pohádkové jméno. Zapomněla jsem totiž posledně na maminčino jubileum ukázat nádherný „květ“, který nechala mé mamince udělat její snacha, tedy moje švagrová. Uznejte sami, že taková květinka je fakt nádherná. […]

Hned na začátku musím přiznat, že jsem úplný laik, co se týče drog. Nikdy jsem je ani nezkoušela, no jak bych také mohla, naše generace o nich neměla ani páry, ale přesto bych to určitě ještě stihla. Můj osobní názor je ten, že jsou to, tedy většinou mladí lidé, kteří zbytečně hazardují se životem a […]

Tak už pomalu končí květen – měsíc lásky a já jsem zase tu, abych připomněla narozeniny mé rodiny nebo přátel. Na úvod musím přiznat, že je nás v tomto měsíci narozených hodně. Nejen proto, že jsem mezi nimi i já, ale hlavně moje maminka. Tak tedy jsou v tomto měsíci narozeny moje dvě praneteře, potom […]

Hurá, hurá, hurá! Manžel se mi už včera konečně vrátil z nemocnice domů. Co mu ale bylo, to zřejmě neví ani doktoři. Pořád se drží toho, že měl v době, kdy měl zdravotní problémy, ve žlučníku kámen, který samovolně opustil jeho tělo. Zdá se vám to nelogické? Mně ano. On se ten kámen asi lekl […]

Ano, byla to pozdní oslava mých narozenin, ale byla moc hezká! No a deset dní zpoždění není zase tak moc. Manžel sice nemohl být přítomen, protože je pořád ještě v nemocnici, chyběl mi tady, ale děti a vnoučátka mi to vynahradili. Dostala jsem mimo dárečků i krásné kytičky a hlavně sem moji drazí vnesli zase […]

Ano, je to tak, ve čtvrtek byla zase v Litvínově demonstrace, ale tentokrát ne ledajaká. Demonstrovali nájemníci bytů firmy Haines, která z nás chce sedřít kůži a pořád je jí to málo. Předseda výboru našeho sdružení, které jsme si ustanovili i zaregistrovali, nás informoval o všem, co udělali pro nás všechny, ale výsledek? JEDNA VELKÁ […]

Ano, přiznávám se, že od včerejška jsem teprve sama doma a už je mi smutno. Vzhledem k tomu, že jsem člověk společenský, který má rád lidi, tak je to logické. Večer jsem nemohla usnout, když se mi to konečně povedlo, tak jsem se asi za hodinu až dvě probudila a zase koukala do stropu, okolo […]

Musím se kajícně přiznat, že tedy od včerejška jsem zase o rok starší a už to opravdu není žádná sláva, ale stále jsem optimista, smířená se vším i nepřijemným, co mi život nachystal a když je mi zle nebo se něco nepříjemného přihodí, vždy si řeknu, že může být hůř a když nejde o život… […]