Nejprve bych chtěla ukázat, že jsem dlouho neviděla tak krásnou duhu jako včera. Zrovna jsme čekali na autobus a objevila se. Neměla jsem u sebe foťák, ale mobil nosím stále, tak jsem ji zkusila vyfotit aspoň tím mobilem.
Je trošku vidět? Byla opravdu krásná, svítilo sluníčko a do toho malinko, ale opravdu malinko poprchávalo. Ani to nestálo za řeč a duha se přece jen ukázala.
Dnes byl zase krásný den, pozvala jsem na dnešek dceru s vnoučaty na oběd a to je vždy pohoda a já s manželem spokojeni.
Vařila jsem dnes kuřecí vývar, segedínský guláš s knedlíkem a pekla jsem tvarohové řezy. Oběd mi dcera i vnoučata pochválili nejméně třikrát, to vždy kuchařku potěší, ale také jsme se zasmáli s naší Pegginkou.
Fotky pořídila vnučka a Pegginka byla vzorná modelka.
Co ta vždy dělá, když přijdou, proběhne celým bytem a hledá dědu. Oni si tak spolu hrají, ale dnes proběhla vše v takovém fofru a kolikrát za sebou, až jsme jí museli pomoci. A hned za mnou a začala loudit. Věděla, že má už dobrůtku připravenou, tak si štěkla, abych si pospíšila. Byla spokojená, jako zákusek dostala ještě pláteček šunky.
Když jsme se všichni dost pobavili a zasmáli, zase spokojeně utíkala s nimi domů. Je to takový správný host. Raduje se, když přijde, ale taky má radost, když odchází.
Chvíli poté někdo zvonil. Byla to sousedka, přišla se zeptat, jestli máme staré noviny. Syn jí nečekaně přinesl dva koše hub, tak je potřebovala čistit. Syn byl ale v práci, má tak dobrého kolegu, který mu je nasbíral a přinesl. To bylo radosti!
Asi měla chuť na návštěvu i sousedovic kočka. Sousedka jí říká „Lejdyna“ a ona se vždy jak může podívá k nám. Asi cítila ještě pejska, tak se jí nechtělo vůbec domů.
Toto není přímo její fotka, to jsem nestihla, nebo mne to ani nenapadlo, ale je jí hodně podobná, tak jsem si obrázek vypůjčila z internetu.
No, pro dnešek už asi žádná návštěva nebude, ale to nevadí, my jsme byli spokojeni.