Chci jen krátce napsat, že dělám co můžu. Ráno to sice ještě nebylo nejlepší, ale jo, jde to. A protože čert nikdy nespí, tak jsem si hned po ránu stoupla k prknu a vyžehlila prádlo, které jsem měla vyžehlit už v pátek nebo včera.
Oběd jsem vařit nemusela, manželovi zbylo dost od včerejška, když jsem já nejedla, a jen tak se povalovat – ne, to není nic pro mne.
Proto jsem se také ještě pustila do oprav oděvů, které tady mám od minulého týdne od dcery a také jsem si ještě nezkrátila ty nové kalhoty a rukávy u saka.
Posnídala jsem půlku suchého včerejšího rohlíku a hořký čaj, i když mi paní doktorka včera řekla, že si ho mohu osladit, tak já raději bez cukru. Včera jsem opravdu vydržela nejíst, jen v podvečer jsem si dala půlku rohlíku, abych mohla vzít léky, které beru jako kardiak.
Když jsem si tak četla ty vaše komentáře, tak jsem si opravdu připadala jako trdlo, které neví, co je to dieta. Ale na svoji obhajobu chci jen říct, že mi zatím nikdo žádnou dietu nenařídil a pak také, že jsem vlastně nikdy nějakou drastickou dietu nedržela, tak vlastně nevím. Já jen omezuji smažené a tučné maso, jinak nic. Když jsem měla v mládí problémy se žlučníkem, tak vlastně nepomohlo nic. Kolika mne chytla třeba po chlebu s máslem, na druhé straně mi nevadil ani tatarský biftek. Navíc, když jsem měla v krátké době za sebou těch kolik víc, tak mne hned brali na operaci a tak jsem už víc jak 40 let bez žlučníku.
Před těmi deseti lety při problému s tím tlustým střevem jsem vlastně skončila hned v nemocnici na kapačkách, takže jsem se také nemusela o dietu starat.
Nyní jsem poučena, teď se držím rad paní doktorky. Ne, že bych měla nějaké chutě na něco dobrého, to zatím ne, ba ani nějak netrpím hlady. Říkám si, že mi možná tělo dalo na vědomí, že mám zhubnout, i když mám jen mírnou nadváhu, může to něčemu vadit.
V poledne jsem si ale řekla, že něco vyzkouším k obědu. Včera mi byla na dnešek povolena rýže i banán. Tak jsem si vyndala zbytek rýže – asi třetina sáčku – z mrazáku, trošičku osladila a rozmačkala jsem do toho půlku banánu. To byla dobrota! Opravdu mi to chutnalo a stačilo. Ještě mi trošička zbyla k večeři a kousek suchého rohlíku a věřím, že to tedy zvládnu.
Zítra se mám dostavit k mé praktické lékařce, tak mi určitě poradí jak pomalu jíst, ale také bych se chtěla dovědět, co to způsobilo a že je opravdu to moje tlusté střevo v pořádku.
Děkuji všem za podporu a přeji dobré zažívání!