Co dělat, když…

… když nevíte, jestli máte ty zdravotní problémy řešit hned nebo ještě počkat?
V úterý jsem psala na blogu, jaké jsem měla zdravotní problémy a pak, že je líp. No, moc dlouho nebylo a koncem tohoto týdne se problémy vrátily, i když jsem se snažila nejíst nic těžkého ani mastného, sice byly trošku jiné, ale byly.
Včera jsem si v přesvědčení, že mám dietní oběd, dala knedlíky plněné borůvkami, ale zase mi bylo dost zle. Odpoledne plátek dietní šunky a půl plátku sýra se suchým chlebem. Večer jogurt, který by měl pomoci se zažíváním.
Přesto bylo zle, stále mi chybí moje pověstná chuť k jídlu, bolesti břicha mám stále, na záchod sice chodím stále častěji, i když to není tak zlé.
Vím, měla jsem asi už paní doktorku navštívit už včera, ale dnes bylo pozdě bycha honit. Nevěděla jsem, jestli něco nezanedbám, když to nechám do pondělí, tak jsem volala záchranku, že se chci jen na něco zeptat.
Měla jsem totiž před 10 lety divertikulitidu. Divertikl – nebo-li výchlipka na tlustém střevě tam nebyl jeden, potíže byly podobné, měla jsem ještě tenkrát i zánět a už prý to přecházelo v zánět pobřišnice. To jsem tenkrát čekala do pondělí. Pak pan doktor na nic nečekal a okamžitě mne lifroval z ordinace do nemocnice. Tam mne podrobili všelijakému vyšetření a v noci kvůli mně otevírali operační sál. Bylo prý za pět minut dvanáct.
Musela jsem pak ještě opakovaně na kolonoskopii, také žádné zanedbatelné vyšetření a pak hlavně to čekání na výsledek – hrůza.
Tohle všechno mi tedy dnes proběhlo hlavou, než jsem se odhodlala se poradit na záchrance. Když jsem krátce vysvětlila situaci, tak jsem měla v podstatě jen jednu zásadní otázku: Mám jet u nás na pohotovost, nebo rovnou do nemocnice?
Ano, poslali mne na pohotovost, že mne tam pak doktor vyšetří a řekne, co dál. Tak jsme s manželem sedli na autobus a jeli.
Tam byla příjemná starší paní doktorka, i když cizinka, byla opravdu hodná a milá. Řekla, že to na to mé onemocnění před 10 lety nevypadá, dala mi injekci na bolest a lepší odeznění příznaků a hlavně mi poradila, co jíst. Tedy spíš to, co nejíst, a mně bylo jasno. Včera jsem si sice dala ovocné knedlíky, ale posypané tvarohem a omaštěné máslem. Nic mastného nesmím a mléčné výrobky také ne. Dnes nejlépe nic, tak piji vodu a čaj, zítra prý už mohu suchou rýži a z ovoce banán nebo kousek jablka.
Já jsem v poledne měla jen trochu vývaru v domnění, že to mi neuškodí, ale nesmím ani ten, je prý to mastné.
No, nakonec to zatím dobře dopadlo, po injekci je mi líp, i když mne zase trápí bolesti páteře, i když jsem po obstřicích, ale lék nelze vzít, když nic nejím. Ale vydržím to, určitě. Už jsem se viděla někde v nemocnici, tak jsem ráda, že není hůř a doufám, že do pondělí ani nebude.
Moc prosím, držte mi palečky, raději budu hladová doma!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *