Tak už pomalu končí květen – měsíc lásky a já jsem zase tu, abych připomněla narozeniny mé rodiny nebo přátel. Na úvod musím přiznat, že je nás v tomto měsíci narozených hodně. Nejen proto, že jsem mezi nimi i já, ale hlavně moje maminka. Tak tedy jsou v tomto měsíci narozeny moje dvě praneteře, potom […]
UŽ ZASE DOMA – HURÁ
Hurá, hurá, hurá! Manžel se mi už včera konečně vrátil z nemocnice domů. Co mu ale bylo, to zřejmě neví ani doktoři. Pořád se drží toho, že měl v době, kdy měl zdravotní problémy, ve žlučníku kámen, který samovolně opustil jeho tělo. Zdá se vám to nelogické? Mně ano. On se ten kámen asi lekl […]
POZDNÍ OSLAVA
Ano, byla to pozdní oslava mých narozenin, ale byla moc hezká! No a deset dní zpoždění není zase tak moc. Manžel sice nemohl být přítomen, protože je pořád ještě v nemocnici, chyběl mi tady, ale děti a vnoučátka mi to vynahradili. Dostala jsem mimo dárečků i krásné kytičky a hlavně sem moji drazí vnesli zase […]
DEMONSTROVAT? ALE KONSTRUKTIVNĚ
Ano, je to tak, ve čtvrtek byla zase v Litvínově demonstrace, ale tentokrát ne ledajaká. Demonstrovali nájemníci bytů firmy Haines, která z nás chce sedřít kůži a pořád je jí to málo. Předseda výboru našeho sdružení, které jsme si ustanovili i zaregistrovali, nás informoval o všem, co udělali pro nás všechny, ale výsledek? JEDNA VELKÁ […]
UŽ JE MI SMUTNO
Ano, přiznávám se, že od včerejška jsem teprve sama doma a už je mi smutno. Vzhledem k tomu, že jsem člověk společenský, který má rád lidi, tak je to logické. Večer jsem nemohla usnout, když se mi to konečně povedlo, tak jsem se asi za hodinu až dvě probudila a zase koukala do stropu, okolo […]
MOJE VZPOMÍNKY 26.
A došla jsem už až k roku 1996, tento rok bylo hlavní událostí to, že jsem měla po dovršení 55 let + 4 měsíce odejít do důchodu. Tak se na to celá moje rodina připravila už na moje narozeniny. Z fotografií je vidět, že mi bylo opravdu dobře. Jó, to je něco pro mne, jsem […]
DĚKUJI VŠEM
Musím se kajícně přiznat, že tedy od včerejška jsem zase o rok starší a už to opravdu není žádná sláva, ale stále jsem optimista, smířená se vším i nepřijemným, co mi život nachystal a když je mi zle nebo se něco nepříjemného přihodí, vždy si řeknu, že může být hůř a když nejde o život… […]
MOJE VZPOMÍNKY 25.
Tak jsem se o roce 1994 „vykecala“ hlavně jako o roce dovolených, ale tento rok byla pro nás všechny jedna MOC důležitá událost. V dubnu se nám totiž narodilo další vnoučátko, tentokrát se narodil synovi do páru také syn. To bylo radosti! No a dělá nám ty radosti pořád. Strašně ráda vzpomínám, jak „mudroval“, když […]
JO, JEZDILI, JEZDILI …
Tak jsem včera na druhý pokus jela s dcerou a vnoučaty za mou maminkou. Mělo to být překvapení, jednak svou vnučku a pravnoučátka už 2 roky neviděla a také bude mít brzy KRÁSNÉ JUBILEUM, tak dcera jí už jela oficiálně popřát a já se potřebovala domluvit s bráškou (se sestřičkou později), co mamince k těm […]
MOŘE JE ŽIVOT
Psát něco o moři, to je jako nosit dříví do lesa. Moře je nádherné, koupat se v moři a válet se na pláži v písku také, nezapomenutelné, jedním slovem NÁDHERA! Já, když slyším MOŘE, tak se mi vybaví ta krásná modrá dost studená spousta vody, ale hlavně nádherné zážitky s vnoučátky. Poprvé jsem byla u […]