V poslední době mám poměrně všechny dny na jedno brdo. Dnešek byla změna. Už to začalo ráno, když jsme hodinu čekali na to, až přijdou sestry z Domácí péče. Měly toho hodně, tak jsem musela počkat. Měli jsme s manželem naplánovanou cestu do města, jinak chodí v poslední době nakupovat sám. Ale nedalo se nic dělat, došlo maso na mrazáku. Tak jsme vyjeli později, než jsme původně chtěli.
Vyřídili jsme ještě různé pochůzky, jako např. jsem si byla objednat „za svoje“ kýlní pás, protože tento by mi měl prý vydržet dva roky, ale to bych ho pak chtěla vidět. Nejen, že se vytahuje, taky po tom praní hezky škrábe a taky se trhá. No, původně mi sestřičky řekly, že stojí tak sedm set korun, ale bohužel, je podstatně dražší. V lékárně mi to vypočítali na 1200 Kč, ale co nadělám. Tady nelze počítat, když je to třeba. Je tedy objednáno.
A pak jsem šla koupit to maso, abych měla z čeho vařit. Musím přiznat, že se mi ťapalo poměrně dobře, doma bylo téměř vařeno, tak nebyl s obědem problém.
Po obídku jsem si hezky odpočívala, když zazvonil mobil a já, jak byla rozespalá, tak jsem ho omylem típla. Ale hned jsem toho litovala. Volal mi syn, jestli se mohou se snachou zastavit na kávičku. No jejda, to je samozřejmost, už tady nebyli dlouho a tak kráásně jsme si popovídali, už mi to scházelo.
Tím taky kajícně přiznávám, že jsem tady na PC ani nebyla, jen jsem nakoukla, co je nového, tak se omlouvám.
Ale byla to změna a byl to hezký den. Brzy budu muset na delší vycházku, protože mi vypadla plomba a zubařku mám dost daleko a tam autobus nejede. No co, musím trénovat, abych už teď nechodila jak stará babka.
Přeji krásný zbytek prázdnin a všechny zdravím. Vaše Ježurka