Začnu asi tím, že mne zase začal zlobit další zoubek. Ach jo, tak je mi každého zoubku líto. Nevím, jak mi ještě dlouho vydrží. Parodontóza zabírá už víc. Ale dnes jsem zatím nikam nešla, vzala jsem si včera prášek na bolest a dnes je klid. Manžel mi ale vyhrožuje, abych to nenechala a zítra mazala k zubařce, no po tom mém problémovém víkendu s oteklou pusou, uvidíme.
My jsme byli s manželem objednáni zase po půl roce na internu k tomu našemu novému internistovi. Potřebovala jsem si vyjasnit některé věci, tak jsem se nestyděla zeptat. V první řadě jsem nebyla zvyklá na to, že jsme předtím nebyli na odběru krve. Tak jsem se zeptala, co můj cholesterol a bylo mi řečeno, že teď už žádanku dostanu, že se chodí jednou za rok. Tak budiž.
Dál jsem se posledně po příchodu domů a přečtení si zprávy z kontroly dozvěděla, že mám hypertenzi. V životě jsem vysoký tlak neměla, proto jsem si doma připravila výcuc za posledních deset let z měření tlaku na interně. Nejvyšší hodnota byla 130/85, proto jsem se ozvala. Pak doktor kupodivu chtěl ten můj výpis vidět a říkal, že tak usuzoval z toho, že beru Egilok, ten prý je na vysoký tlak. Tomu já nerozumím, ale vím, že mi ho doktorka dávala s tím, že to mám jako beta blokátor. Proto jsem nic nenamítala. Dobře, doktor mi tedy hypertenzi vynechal, ale lék beru dál. Musím se ještě tedy zeptat, proč.
Manžel šel v rámci vyšetření „jezdit na kole“, něco se doktorovi asi posledně nezdálo u EKG, ale jeho jízda byla prý super, málem měl rekord a je prý poznat, že dřív sportoval. Tak se mi ulevilo, že má srdíčko jako zvon.
S kontrolou jsme byli tedy v pořádku. Měli jsme ji před polednem, tak jsem si den předem uvařila. Chtěla jsem něco, co se dá rychle ohřát, abychom mohli brzy po příchodu domů jíst, protože jsme zvyklí obědvat brzy. Uvařila jsem tedy den předem buřtguláš, k tomu nám stačí pečivo. Byl aspoň hezky zaležený.
Ale v úterý v podvečer mi volala dcera, že má něco k vyřízení tady v Litvínově a bude muset čekat na výsledek, jestli prý může počkat u nás. No, to byla otázka, tady je přece stále doma, ale jen jsem začala přemýšlet, co jí nabídnu k jídlu když vím, že jde rovnou ze školy – tedy z práce. Tak jsem honem ještě večer pro ni uvařila kuře na paprice, na mrazáku byl zbytek špeclí, které stačilo ohřát. Ke kafíčku dostala také kousek bábovky z mrazáku. Mňam, ta si pomlaskávala a já byla ráda.
Tak se u nás včera přece jen něco dělo a já jsem byla ráda, že to vše tak dobře skončilo. Ještě uvidím, co ty moje zuby. Dnes je také ještě chladno, ale svítí od rána sluníčko, snad bude zase brzy líp. Krásné dny přeje Ježurka