Venku se nám opět ochladilo, tak to na delší nebo opakované procházky moc není a jak jsem si sedla k PC, tak jsem si vzpomněla, že jsem si posledně od maminky přivezla ještě čtyři fotky, které jsem ještě nepráskla. Není to nic souvislého, proto ten název.
Začnu fotkou, na které jsem za hlavní objekt já. Jsou to opravdu hodně staré fotky.
Kvalita fotky už nic moc, ale když si uvědomím, že bude mít skoro třičtvrtě století…. Ano, ti šťastní rodiče jsou mí rodiče a já jsem byla pěkný cvalík.
Hrůza, co? Při představě, že jsem se také v tomto kdysi koupala, mne děsí, ale bohužel. Ale ta voda byla čistá, fakt. Toto je výjimečně moje mladší sestra.
Spočítala jsem svíčky na dortu a je jasno. Svíček je tam sedm, mému synovci – oslavenci bylo tedy sedm let a kdo je to nad ním? Ta slečna, to je moje dcera, které bylo dvacet a vedle je další synovec, bráška toho malého, se kterým dcera trávila hodně let společné prázdniny u babičky. Jemu bylo tehdy osmnáct. Jak to uteklo!
Tato fotka by se určitě líbila mé mamince. Ano, je to ta vlevo a vedle ní je moje tetička Máňa, která byla o osm let starší. Hodně se navštěvovaly, teta jezdila k nám za Brno až z Ostravy, tato fotka je u tety. To už byly dlouho obě samy a teta už tu není devět let.
To je tedy pro dnešek všechno, já si krásně zavzpomínala a vy se můžete podívat na záběry, některé opravdu hodně staré.
Krásný den navzdory počasí vám všem přeje Ježurka