Už je to docela dlouho, co jsem tady ukazovala, jak mi pokvetou oerchideje, jak mají poupátka, ale co jim to tentokrát dalo práce, a já myslela, že se už nedočkám. Ale znáte to, kdo si počká, ten se dočká. Proto jsem si řekla, že už je čas, abych ukázala, že opravdu kvetou. A všechny. Jen ta mrňavá má zatím poupátka, ale ta je nasadila nejpozději. Jen je škoda, že mají ty stonky tak dlouhé, než je vždy stačím zastřihnout, vyrazí někde květ a to je mi líto. Snad se mi to povede po tomto odkvětu.
A jdeme na to :
A to jsou všechny. Ráda bych ještě růžovou nebo žlutou, ale opravdu je už nemám kam dát. I okna jsou obsazená.
Dnes ráno jsem se vydala z domova pro změnu zase k zubaři. Včera mne bolel zoubek a tak jsem na nic nečekala a utíkala, co mi síly stačily. Sestřička byla hodná, vzala mne a v čekárně byli výjimečně jen dva pacienti. Ale už asi dlouho zub nevydrží, upozornila mne paní doktorka a já si tak každý jeden zoubek hýčkám, pořád se mi nějak moc nechce do toho, abych měla všechny cizí, nebo-li klapačky.
Ráno bylo docela umrznuto a teď nádherně svítí sluníčko. Tak bude už to jaro nebo co? Zítra jdu hned po ránu zase rehabilitovat, tak stále věřím, že bude aspoň na čas líp. Krásný den i vám všem. Vaše Ježurka