Čas dušiček a vzpomínání

Ja tady opět ten dušičkový čas. Čas intenzivnějšího myšlení na ty, kteří už nejsou mezi námi a které jsme milovali, měli rádi nebo prostě jen znali a rádi na ně vzpomínáme.
Já přímo tady nemám nikoho na hřbitově, ale v hlavě se vzpomínkami mám jak rodinu, tak i všechny známé a kamarády, také sousedy a sousedky, kteří tady v tom našem okolí bydleli a už nebydlí a já na ně nikdy nezapomněla.
Přesto, že říkám, že na hřbitově nikoho nemám, dnes ráno jsem na jednom hřbitově byla. Vzali mne sebou syn se snachou, kteří jeli zapálit svíčku na hrob mého prvního manžela, otce mých dětí. Možná to někomu přijde zvláštní nebo divné, ale jakési pouto mezi námi přetrvávalo přes to dlouholeté odloučení. Měl jinou rodinu, ale stejně to nejde úplně zapomenout. Byl to můj první kluk hodně dlouho a má první láska, jediný muž, se kterým jsem měla děti. A báječné a hodně děti.
Říká se, že se máme s každým rozloučit. Můj ex neměl pohřeb, tudíž jsem ani nemohla jít v davu s ostatními a dovolím si tvrdit, že mi to chybělo. Proto jsem se dnes vydala podívat se, kde je pohřbený. Napřed jsem se ale domluvila s manželem. Je tolerantní a říkal, že neví, proč bych tam neměla jít. Je hodný, proto ho mám ráda.
Jeli jsme tedy ráno na hřbitov, kde jsem své první lásce dala své definitivní SBOHEM. Dušička má pokoj, tedy určitě ta moje, jak je to s tou jeho, to nevím.
Za ostatní příbuzné a rodinu, kteří už tu nejsou mezi námi, zapálím svíčku doma. Tatínek má v Brně rozptyl, moje malá dcerka ani nevím, kde její urna skončila, protože to měl na starosti manžel a já byla dlouho nepoužitelná. Vzpomínám také na syna manžela, který taky poměrně brzy odešel, na zetě, na všechny tetičky a strýčky, ale i na bratránka.
Nedávno jsem si dělala v hlavě inventuru těch, co tady bydleli a již nejsou. Někteří odešli hodně brzy, někteří později, ale také nezapomínám.
Kdysi jsme měli přímo pod okny obýváku hřbitov. Dnes je tam park, ale ten hřbitov měl v tomto období také své kouzlo. Těch světýlek, co tam vždycky svítilo a my to shora krásně viděli a vzpomínali.
Určitě nezapomínáte ani vy všichni a věřím, že o víkendu bude hodně svítících svíček všude, ale hlavně v našich srdcíh. Vzpomíná Ježurka
Obrázek jsem si vypůjčila z internetu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *