Okamžité rozhodnutí

Včera jsme si povídaly se snachou na skype a ta mi říkala, že jedou dnes do Prahy, jestli nechceme jet s nimi. Ale je to opravdu jen na chvíli. Někam se chtěli podívat a vyzvednout vnuka na VŠ. Sice jsem řekla, že se zeptám manžela, ale stejně jsem věděla, že se mu bude ten nápad líbit. On do Prahy? VŽDYCKY, byť jen na nějakou hodinku.
Tak jsme se domluvili, že pro nás přijedou už v jedenáct hodin dopoledne. Najedli jsme se tedy všichni hodně brzy a jeli jsme. V Praze jsme byli v poledne a jeli jsme se podívat do Holešovic, do tržnice. Tam jsme opravdu ještě nikdy s manželem nebyli, tak proč se tam nepodívat, že?
Jen jsme zaparkovali za tamnějším parkovišti, už jsem měla v ruce foťák.
Zeleninové tržiště bylo hned u parkoviště
uvnitř jsem nevěděla, kam kouknout dřív
taková kvanta ovoce a ostatních výpěstků jsem dlouho pohromadě neviděla
je vidět, že svátek dušiček je za dveřmi
Když jsme vycházeli z této budovy, uviděla jsem tohoto muže, jen nevím co tam prodával, ale přišlo mi to hezké, proto jsem si dovolila, jestli si ho mohu vyfotit, Jak je vidět, ihned souhlasil.
Vyšli jsme ven už jsme viděli banku. Ale pozor! Moravskou banku vín! Tam jsme se později také zašli podívat.
U parkoviště za plotem mne zaujaly zajímavé prosklené budovy.
Pak jsme sedli do auta a jeli k Vysoké škole ekonomické, kde jsme měli sraz s vnukem. Zkoušela jsem fotit okolí jen z auta, abych věděla, jestli to jde i s mým foťákem.
No, nic moc, ale zkusit jsem to musela.
Zajímavá socha na mostě přes Vltavu, ta vyšla celkem dobře
a tady vykukuje kostel a za ním byl vidět velký kalich, který signalizuje, že už je tam Žižkov.
Zaparkovali jsme před VŠE a zdokumentovala jsem na autě syna, že mají rádi Horní Jiřetín a Černice.
Parkoviště bylo před starou budovou VŠE,
ale vnuk navštěvuje novou budovu, kde se nám uvnitř opravdu moc líbilo.
Zkusila jsem aspoň něco vyfotit.
Je to tam hodně prosklené a krásná zeleň všude kolem.
Protože jsme jednak měli chuť dát si kávu a něco na zub a měli jsme ještě víc jak půl hodiny času, zašli jsme si nahoru do restaurace, kde mají nejenom kávu, ale celé menu a viděli jsme, že se tam dá najíst i za lidové ceny, ale také je to i pro ty movitější.
A nezapomněla jsem zdokumentovat, co jsme si dali dobrého. Na té první fotce jsou dobrůtky syna a snachy a tady dole mne a manžela. Štrúdl se zmrzlinou a šlehačkou neměl chybu. K tomu kávička a hned nám bylo líp.
Pak jsme se sešli s vnukem a jeli domů. Ještě cestou jsme se zastavili v jedné „stodole“, kde se už roky prodávají zemědělské produkty, hlavně jablíčka a vůbec samé dobrůtky. Jo a taky jsme si ještě koupili burčák.
A toto jsme si přivezli. Kromě burčáku, jablíček ještě kysané zelí s křenem, pár ořechů, křížaly a manžel mi jako pozornost koupil i hříšně dobré brambůrky.
To bylo tedy naše odpolední výletování. Manžel byl moc spokojený a prý je opět nabitý energií. Tak někdy určitě zase v Praze, kde je manželovi stále blaze.
Krásný podvečer přeje Ježurka, která už toho mnoho tady dnes nestihne. Snad zítra.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *