Jak jsem psala, byli jsme tentokrát všichni v restauraci na obědě. My jsme občas s manželem zašli k nám do jiné, české restaurace, kde vařili klasiku, ale když jsme tam byli naposledy, vůbec nám nechutnalo a také neměli nic moc na výběr. Třeba naše oblíbené brambory se vůbec nekonaly.
V této čínské restauraci jsme už párkrát byli a hlavně naši mladí tam chodí poměrně často, už jsou tam známí a také jim tam chutná. Co mne však vždy v restauraci vadí, je opravdu dost drahé pití. Jak jsem spočítala, za nás devět, když jsme měli každý jen jeden nápoj, jsme zaplatili 235 Kč a to se mi zdá dost. Normální čtvrtlitrová lahev s čímkoliv stojí většinou 30 Kč a třeba třetinka piva jen 22 Kč. O tom se diskutuje už dlouho, ale je to pořád stejné.
Na to, že tam mají většinou lehce stravitelná jídla, tak nejsou ani drahá. Meníčko stojí většinou kolem stovky, tady to bylo i 90 Kč. Bylo nás tam tedy devět a šest si dalo rýži a jen 3 jsme měli hranolky. Osm z devíti jsme si dali kuře na různý způsob. Třeba křehké kuře, kuře se sladkou omáčkou a nebo kuře na medu. Jen snacha kuře nechce, ta si dává vepřové se zeleninou a je vždy spokojená. Ke všem jídlům byla ta jejich pikantni omáčka, která mi ale tentokrát opravdu moc chutnala.
Meníčko kromě hlavního chodu má ještě polévku, nabídli kuřecí nebo pikantní a nebo zeleninový salát. Všichni muži si dali polévku a ženy salát. My s Ladou jsme si třeba daly polévku, kterou jsme předaly dál. Já manželovi a vnučka svému bráškovi, ti měli tedy kuřecí polévky dvě.
Vnuk Tom si polévku vyfotil.
To je ta pikantní.
A také si vyfotil hlavní chod. Je to kuře se sladkou omáčkou.
My jsme měli s manželem křehké kuře a hranolky
A takhle vypadaly všechny talíře.
Tak si říkám, že jednou za čas se můžeme nechat obsloužit a nechat si uvařit, ale často by to určitě nešlo. To bychom s tím důchodem daleko nedošli. Jinak ale moc chválíme. Určitě to nebylo naposledy a já měla doma čistý stůl.