Včera jsem psala o tom, jak mi dává zase zabrat moje páteř. Hlavně jsem se modlila, abych zvládla to naše posezení, které jsme měli domluvené s obědem v čínské restauraci.
Dopoledne ještě nic moc, ale po příchodu do restaurace uprostřed mých nejdražších se mi udělalo opravdu líp a nenechala jsem si nic zkazit. Přečkala jsem to, bylo nám jako vždy krásně a po obědě jsme ještě zajeli k nám na kávu a abych aspoň něco ke kávě mohla nabídnout, upekla jsem ráno štrúdl.
Na ten můj významný den mi koupil manžel na moje přání mini orchidejku, teď jsem zvědavá, jak se jí bude u mne dařit.
To je ona. Zkoušela jsem ji i otočit, ale myslím, že je na ni dobře vidět.
Když jsem byla u maminky, ta jinak nedala, že mi s pláčem vnutila peníze, abych si za ni koupila k těm narozkám nějakou kytičku. Vybrala jsem si tři nádherné bohaté a zajímavě zbarvené růže, které jsou už týden pořád krásné.
Dala jsem taky jeden detail růže, je opravdu moc krásná, že?
No a protože v tom velkém květinovém ráji měji i ježečky, jak jsem si jednoho vybrala a mám ho také ještě jako od maminky, abych utratila celou částku.
Je takový menší, ale takového ještě nemám. Dostal pořadové číslo 208.
No a teď se vrátím ke včerejšku. I tam jsem dostala kytičky od dětí.
No, trošku jsou šejdrem, ale vidět na ně je. Růžovou fialku jsem ještě neměla.
Ještě jsem udělala malou koláž z dárečků, ale jeden ten jsem nechala extra. Dcera mi nechala udělat krásnou fotku také vlastně jako koláž, kde jsou děti, Peggy i ona.
Snad je to trochu vidět.
Tady jsou taky dářečky. Ten první dáreček je od vnučky Lady, je až z Koree a je tam víc jak 40 malých ježečků. Já je počítala 3 x, ale pokaždé mi to vyšlo jinak. Jen teď mám dilema. Máj je do sbírky počítat dohromady jako jeden nebo každého zvlášť? Všelijaké dobrůtky jsou vidět a to červené je parfém od dcery, který opravdu krásně voní.
Od syna ještě kytičku a od dcery výbornou bonboniéru jsem také dostala k následujícímu Dni matek.
A teď už jen pár fotek z restaurace, kde bylo opravdu dobře, všichni doslova vymetli talíře a spokojeni jsme odjeli k nám domů na tu kávu se štrúdlem.
Vzala jsem si sebou foťák, ale vnuk má prý lepší v mobilu, než je můj digi, tak fotil on. Nechápu, jak mu to rychle šlo. Schválně jsem sem dala všechny fotky nás s manželem, protože nás postupně rozchcechtávali. Je to vidět, že?
Tady jsem se chlubila s velkou fotkou.
Pak jsem se šla vyfotit s dětmi a když mne syn viděl, pronesl: „A jéje“
Když měl syn narozky, fotila jsem se s ním. A dcera slavila teď, tak jsem ji přece nemohla ošidit.
Ještě syn se snachou a vnukem
Také vnuka, který fotil někdo zvěčnil s dcerou
A nakonec to nejkrásnější. Moje vnučky. Mládí je krásné a obzvlášť, když se umí tak krásně usmívat.
Tak, to mi dalo ale fušku, vybrat z toho velkého množství aspoň pár fotek, aby vypovídaly něco o té naší krásné atmosféře. Omlouvám se, pokud se to někomu zdálo dlouhé, ale není nic snažšího, než odejít, že?
Mějte se krásně, já se budu taky snažit a doufám, že budu zase brzy fit. Tedy v rámci možností. Krásný zbytek víkendu přeje všem Ježurka.