Člověk na baterky je téma tohoto týdne a tak mi to nedalo, abych nevstoupila taky do tématu. Obzvlášť, když v posledních dnech se snažím dobíjet a nějak mi to nejde.
Neřeknu nic nového, když si opět postěžuji na tu moji téměř stále bolavou páteř. Už předtím, než jsem jela k mamince, tak jsem trpěla a brala léky na bolest. Proto jsem byla po příjezdu objednána na neurologii na obstřiky. Jenže to byl první obstřik na čtvrtek a pak byly tři dny volna. Tento týden jsem pokračovala, ale zas jen do středy, paní doktorka prý ve čtvrtek měla ordinaci v domově důchodců a teď je zase volno. Ve středu jsem jí říkala, že se mne tentokrát ta bolest drží dost urputně, ale bohužel, nic jiného mi nedala. Tak jsem ještě k obstřikům brala léky, ale když mi včera bylo opravdu hodně zle, musela jsem to nějak řešit. Nezabral ani ten nejsilnější Ketonal, tak mne manžel doprovodil k mé praktické lékařce, která mi dala injekci na bolest s tím, když nepomůže, tak další dny na pohotovost a pak event. do nemocnice na infuze. No, přiznám se, že kdyby mně mělo být jako včera stále, jdu tam dobrovolně okamžitě. Bolesti vystřelovaly nejen do nohy – od vyhřezlých plotének, ale mám bolavý i SI kloub a tak byly ještě bolesti i do podbřišku, špatně od žaludku jako na zvracení, zima, horko, no žádná sláva Kdybych měla včera určit stupeň bolesti na stupnici 1 – 10, tak je to určitě 9. Večer jsem si vzala další prášek na bolest a ještě navíc fixační náplast. Sice je to dnes podstatně lepší, ale fit ještě asi chvíli nebudu. Dnes naštěstí nevařím, pozvali jsme děti na oběd, taky už jsem o tom psala, ale myslím, že si ještě dnes zajdu pro jednu včeličku na pohotovost. Uvidíme.
Budu se snažit ty moje už téměř vybité baterky dobít tak, abych ještě nějaký čas vydržela. Nějak mi to jde ale čím dál tím hůře.
No, a kdybych se tu pak náhodou neobjevila delší dobu, tak aspoň víte proč. Já jsem ale věčný optimista, tak chci věřit, že bude zase líp, protože zkrátka MUSÍ.
Při těch mých zdravotních problémech často myslím na Otavínku. Myslím, že my dvě být spolu, tak nevím, nevím, kdo by komu víc pomáhal. To by určitě dobře nedopadlo, že, Haničko?
Dnes tedy jdeme na počest mých a dceřiných narozenin na oběd do restaurace, tak mi, prosím, držte palečky, abychom si užili všichni aspoň toto krátké posezení. Určitě budu referovat.