Nedávno jsem psala o jídelníčku a tak chci potvrdit, že jsem včera ty chlupaté knedlíky manželovi opravdu uvařila. Pokud si pamatuji dobře, tak dvě blogerky psaly o recept. Co já se s těmi knedlíky natrápila, než manžel přestal něco namítat. Ono co recept, to změna a manžel, který je měl v živé paměti, jak mu je dělávala babička, tak mi pořád tvrdil, že musí být modré. Já pročetla receptů desítky a nikde o modré barvě nebyla zmínka. Leda, že bych tam dala šmolku, už jsem říkala, protože jinak nevím. Pak jsem přišla na to, že babička zřejmě ty brambory nastrouhala a nechala delší dobu stát, pak zmodraly a i knedlíky měly takový nádech. Když to manžel viděl, tak už neprotestoval.
Jednou, docela nedávno jsem našla někde recept, který se mi zamlouvá. Z nastrouhaných brambor sliji vodu, pak tam vrátím jen usazený škrob, osolím, přidám vejce, polohrubou mouku a strouhanku, které dávám o trošku víc než mouky. Pak knedlíky rovnou neházím do vody, ale lžící naberu, vyválím v mouce a pak hodím všechny naráz.
Tak vypadalo těsto
už jdou do vody. Vypadají velké, ale byly jen asi pingpongový míček.
a moje porce. Opravdu jsme je měli jen s cibulkou.
Když jsem zjistila, že mám ještě v mrazáku strouhaná jablka, řekla jsem si, že udělám jablkovou bábovku. Po převážení jsem zjistila, že to je méně, než požadovaná váha do bábovky, tak jsem to riskla, ubrala pět dkg mouky a vida! Bábovka nebyla tak hutná a mně chutnala možná ještě víc. Takže závěr? Experimentování se opravdu někdy vyplácí.
Dnes jsem mohla dodělat jarní úklid v obýváku, protože bramboračka byla ze včerejška, jen jsem měla v plánu vyprat dvě pračky prádla a oběd byl za chviličku. Měla jsem naložené maso a brambory jsem dělala americké, takže jen v troubě. To naložené maso byl nový recept, který mi poslala moje nová čtenářka – jmenovkyně, tedy Libuše – ze Šumavy.
Jsou to rarášci a v těstíčku je kromě vejce, mouky, hořčice, solamylu, trochu sójové omáčky, pepře a soli také pivo.
Rarášci na pánvičce
a tady na talíři. Ale omlouvám se, vzpomněla jsem si, že jsem nefotila, když už jsem měla polovinu obědu v sobě. Bylo to rychlé a dobré. Díky, jmenovkyně – Libuško.
Věřím, že i u vás se vařily samé dobrůtky a já už se těším na tu velikonoční kachničku. Hezký večer přeje Ježurka.