aneb také jak jde čas.
Krásně zbarvené nebe se ukázalo včera i dnes. Nedalo mi to, tak jsem si to vyfotila. Sluníčko si už klestilo cestu. Svítilo, ale už se schovalo. Přijde už ta zima? Dnes bylo opět jako na jaře.
Včerejší ráno před 8. hod. Vpravo, bohužel, je krásná už jen chemička.
Toto je zase dnes, přibližně ve stejnou dobu, vzadu jsou krásně vidět naše kopce. Na chemičku jsem už raději nekoukala.
Ještě tady mám krásné fotky od naší „kočičí mámy“, je to nádherné porovnání v čase, ale věřím, že kočičky jsou roztomilé i když jsou větší.
Toto je Florinka, když byla ještě koťátko a nyní
a tady je Juliánek jako koťátko a dole se svým taťkou. Já je moc nepoznám, prý je „synek“ buclatější.
Přeji všem krásný den, vy co pracujete se radujte, že máte dva dny volno a já budu doufat, že bude zítra manželovi líp. Dnes MU TO VŮBEC NEJDE CHODIT. To jsem zvědavá, jak to bude dál.