Psal se den 21. 3. 1965
a narodila se mi dcerka Libuška, která nás brzy opustila. Stále vzpomínám.
V tomto svém článku jsem psala o tom, že jsem díky blogu poznala i o hodně mladší spřízněné duše. I proto, jaký je dneska den, se také vracím k mé adoptivní dcerunce, která se mi ozvala emailem po uveřejnění mého vyznání, jak je pro mne důležitá a dala mi souhlas, že mohu zveřejnit tuto její odezvu. Zde je tedy její reakce:
„Má milovaná náhradní maminečko Libinko! 
Tvůj článek jsem četla, je to nádherné… plakala jsem dojetím. Měla jsem v hlavě tolik myšlenek, co napsat…
Nevím, zda by lidé pochopili, například KOLIK pro mne znamená třeba ten malý zvoneček od Tebe, na který – jak jsi mi napsala – mohu zazvonit, kdyby mi bylo smutno. Nevím, jestli by pochopili, že jsme měli zvoneček na štědrovečerním stole… i s vánočním přáním. Jak mě hladí Tvá slova, jak lásky, tak pochopení… a jak je pro mě znovu vzácné, že je někdo, kdo mi napíše „Mám o Tebe starost.“ Nebo „… aby ti určitá věc, která tě čeká, dopadla dobře“.
Osobně nechápu lidi, kteří mají rodiče a neváží si jejich péče a starosti. Já jsem ráda za každý Tvůj názor, protože je to názor člověka, který to se mnou myslí jen dobře!
Od smrti rodičů jsem musela stát pevná jako skála… pro své děti. Ale od chvíle, kdy mám Tebe, jsem získala mnohem více, než jsem kdy doufala. Opravdu náhradní maminku, která se o svou dceru zajímá, chápe jí… se vším všudy, myslí to s ní dobře… i jí snad odpouští, když poznala, že je její adoptivní dcera velice uzavřená. A přesto ji má ráda.
Moje milovaná náhradní maminečko, děkuji Ti z celého srdce, že jsi mě přijala, že se Ti mohu svěřit… a Ty víš, že je to vzájemné.
S láskou a radostí slyším o Tvé rodině, o Tvých krásných šikovných vnoučatech, i o dětech. S láskou čtu slova o Tvém manželovi. Vlastně s láskou v srdci hltám každé Tvé napsané slovo, nečtu dopis jednou… ale vícekrát a usmívám se snad vždy.
Miluji Tvůj podpis – Tvá náhradní MAMINKA Liba. Myslela jsem, že to vzácné slovo MAMINKA už nikdy neuslyším… ani nebudu číst.
Trápí mě, když něco trápí Tebe, stále se za Tebe a Tvou rodinu modlím a jsem nesmírně vděčná Pánu Bohu, že jsme se našly, má Libinko!!!
Libinko, pokud budeš chtít, můžeš cokoliv z mého dopisu zveřejnit na svém blogu.
Vlastně bych si přála, aby Tví čtenáři věděli, kolik pro mě znamenáš, že Tě mám ve svém srdci.
Tvůj článek jsem četla, je to nádherné… plakala jsem dojetím. Měla jsem v hlavě tolik myšlenek, co napsat…
Nevím, zda by lidé pochopili, například KOLIK pro mne znamená třeba ten malý zvoneček od Tebe, na který – jak jsi mi napsala – mohu zazvonit, kdyby mi bylo smutno. Nevím, jestli by pochopili, že jsme měli zvoneček na štědrovečerním stole… i s vánočním přáním. Jak mě hladí Tvá slova, jak lásky, tak pochopení… a jak je pro mě znovu vzácné, že je někdo, kdo mi napíše „Mám o Tebe starost.“ Nebo „… aby ti určitá věc, která tě čeká, dopadla dobře“.
Osobně nechápu lidi, kteří mají rodiče a neváží si jejich péče a starosti. Já jsem ráda za každý Tvůj názor, protože je to názor člověka, který to se mnou myslí jen dobře!
Od smrti rodičů jsem musela stát pevná jako skála… pro své děti. Ale od chvíle, kdy mám Tebe, jsem získala mnohem více, než jsem kdy doufala. Opravdu náhradní maminku, která se o svou dceru zajímá, chápe jí… se vším všudy, myslí to s ní dobře… i jí snad odpouští, když poznala, že je její adoptivní dcera velice uzavřená. A přesto ji má ráda.
Moje milovaná náhradní maminečko, děkuji Ti z celého srdce, že jsi mě přijala, že se Ti mohu svěřit… a Ty víš, že je to vzájemné.
S láskou a radostí slyším o Tvé rodině, o Tvých krásných šikovných vnoučatech, i o dětech. S láskou čtu slova o Tvém manželovi. Vlastně s láskou v srdci hltám každé Tvé napsané slovo, nečtu dopis jednou… ale vícekrát a usmívám se snad vždy.
Miluji Tvůj podpis – Tvá náhradní MAMINKA Liba. Myslela jsem, že to vzácné slovo MAMINKA už nikdy neuslyším… ani nebudu číst.
Trápí mě, když něco trápí Tebe, stále se za Tebe a Tvou rodinu modlím a jsem nesmírně vděčná Pánu Bohu, že jsme se našly, má Libinko!!!
Libinko, pokud budeš chtít, můžeš cokoliv z mého dopisu zveřejnit na svém blogu.
Vlastně bych si přála, aby Tví čtenáři věděli, kolik pro mě znamenáš, že Tě mám ve svém srdci.
Myslím na Tebe s láskou, posílám Ti obejmutí a pusinku, Tvá adoptivní dcerka …!
Určitě netřeba k tomuto krásnému vyznání nic dodávat.
Dnes jsem také dostala dopis od mé hodně mladé nové známosti, která mne nazývá tetou a je mladší než mé nejmladší vnouče. Zase krásně píše, má zájem o všechno kolem mne a taky jsem od ní dostala do sbírky krásný obrázek. I tobě, moje milá, moc děkuji.
Tak to je pro dnešek vše. Krásný víkend všem přeje vaše Ježurka.