Jak jsem včera psala, byla jsem zase na víkend u maminky. O tom ještě budu psát, ale nejdříve bych chtěla ukázat ještě jednu fotku, kde opět výjimečně nebudu já.
V sobotu snacha s celou jejich rodinou pozvala manžela na popromoční oběd u nás ve městě, protože prý nebyli ihned po promoci. Já jsem byla u maminky, tak bylo jasno. A manžel šel rád. Vnučka se s ním chtěla vyfotit, což mu udělalo velikou radosti.
Sluší jim to spolu, že?
Vnučka tady vypadá větší, manžel sice taky už roste do země, ale tak malý ještě určitě není, asi měla vnučka podpatky, ale to přece není vůbec podstatné. Manžel si ji hezky k sobě vine, ne?
Vlastně i když je to děda nevlastní, vnoučata s ním vyrůstala od mala. On také rád vzpomíná a je na všechna vnoučata náležitě pyšný. Ono je to snad i na té fotce vidět.
Také včera mu dělalo evidentně dobře, když viděl, jak hravě si poradil můj nemladší vnuk se závadou na tom mém počítači. A já si říkám, že jsem nakonec vybrala dobře. Lepšího dědu jsem pro vnoučata vybrat nemohla. Jasně, je to sice už dlouhých téměř 33 let, ale je to jako včera nebo předevčírem?
Krásný den přeji všem. U nás dnes nic moc, je mlha a nevlídno.