Čekací den

Správně. Dnes jsme čekali s manželem oba dva. Sice každý na něco jiného, ale čekali.
Manžel je totiž nedoslýchavý, řekla bych, že na jedno ucho už téměř neslyší, tak nosí už řadu let naslouchadlo. Není to žádná levná záležitost, už má druhé a doplácel 4 500 Kč, je na to dva roky záruka a teď, když ho má dva a půl roku, tak se rozbilo. U toho prvního to bylo obdobné.
Tak jsem mu to poslala do Prahy a v čem je musím pochválit je to, že to opravdu do týdne opravili a včera dostal zprávu, že mu dnes přijde dobírka za 1389 Kč, tak bylo jasno. Ale co můžete dělat? Už byl celý nervozní, protože televize řvala jako blázen a od se ptal co říkali. I já už jsem ráda, že „ucho“, jak zkráceně tomuto přístroji soukromě říkáme, funguje. A peněz za opravu je to dost, ale jeden si musí zvykat, že čím je člověk starší, tím víc ho ta oprava zdravíčka stojí. A to nepočítám ty maličké baterie, jedna stojí 20 Kč a vydrží max. 6 dní. Ještě jsme rádi, že zatím nezdražili.
A aby se to nepletlo, tak mně krátce po záruce odchází mobil. Další vydání. Už to s ním opravdu nejde a mamince musím minimálně jednou za den volat. Štěstí, že jsme zatím na všechno dva. To děkuji Bohu.
No a já? Já čekala na to, jak dopadnou výsledky. V pondělí mi paní doktorka poslala na odběr krve a dělali mi výtěr v takových nepříjemných místech, jestli nemám v těle nějaký zánět či co. Dnes mi paní doktorka sama volala (to máme hodnou paní doktorku, co?), že je všechno v pořádku. A tu ránu, jak mi spadl kámen ze srdce prý slyšela až k ní do ordinace.
Tak se budu učit zase pomalu jíst, ale opravdu pomalu, nic se nemá uspěchat. Dnes jsem měla sice ještě hovězí vývar a pak opět rýži s banánem, nebylo to tak zlé, ale ty večeře – suchý rohlík a čaj, to mi opravdu moc nejede.
No, na jednu stranu to taky něco přineslo. Určitě jsem nějaké kilčo sundala a cítím se taková volnější, tak to nebudu hrotit.
A jste zvědaví, jak dopadly mé včerejší houby? Tak se podívejte.
Tyto dva plechy se už od včerejška suší
a tady je zbytek. Ty celé jsou na ochutnání i pro dceru a vpravo na smaženici na Vánoce, ty jsou už na mrazáku.
Jen asi čtyři nebo pět bylo červavých, jinak byly v pořádku.
Jsem ráda, že snad zase bude vše OK, hned je ten svět krásnější, i když nesvítí sluníčko! Tak ho přeji tak krásný vám všem!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *