Raději jsem měla napsat, že jsem zase o rok starší, ale co naděláme, stárneme všichni stejně, naštěstí. Já už asi o svém věku pomlčím, opravdu se není čím chlubit.
Včera jsme slavili zatím jen my dva s manželem. Já vím, že to bude stále obtížnější nás sehnat všechny do houfu, ale vydržíme, ne? Zato ale nikdo nezapomněl. Pouze manžel mi přál osobně, ale maminka, sestra, bratr, dcera, syn, snacha i všechna vnoučata, všichni mi přáli sami za sebe. Někdo na FB, někdo SMS zprávou, dokonce mi jednu poslal i vnuk, který je momentálně v Holandsku. Ne, nebojte se, nechci všechny jmenovat, to by byl opravdu slušný seznam, jen chci poděkovat a říct, že se mi ta moje vlastní rodina hezky rozrostla o tu blogovou. Všem vám ještě jednou moc děkuji, jste skvělí! Díky blogovým přátelům jsem dostala minimálně o patnáct až dvacet přáníček víc. Není to krásné? Je a moc.
Manžel mi vždy kupuje krásnou kytku, ale tentokrát respektoval moje přání a já od něj dostala moji první orchidej. Stále jsem se bála, jestli ji budu umět pěstovat, ale spousta z vás mi dodalo odvahy a tak vám ji teď představím. Ještě jen tak na okraj, ani jsem netušila, jak může být jedna orchidej tak drahá.
Je opravdu krásná, že?
A na stará kolena se z manžela stal i romantik. Vybral mi tuhle bonboniéru prý proto, že jsou to spojená srdíčka jako ty naše.
A ježky do sbírky mám také nové. Ten první balíček mne doslova šokoval, protože by mne ani ve snu nenapadlo, že mi pošle Tonina něco tak krásného, originál, na to se málo známe. Napřed šok, pak velká radost i se slzičkou.
To je krása co? A jak je to propracované, Toničko, máš můj velký obdiv! Dokonce z jablka vykukuje červík. Děkuji moc. Jsem velký dlužník.
Ještě jeden krásný, dřevěný, kterého také nemám, mi přišel od mé milé Otavínky. Taky mi udělal velkou radost a moje velké díky, Hani.
Tak nejen tito ježci, ale i obrázkoví mi přibyli do sbírky. Dokonce dva krásné v té horní řadě mi poslala moje vnučka Lada. Prý mne někdo vyfotil, jak píši na blog (u té klávesnice).
Krásných obrázkových přáníček přišlo také dost. Hned vám je ukáži.
Teď se ale také musím pochlubit já. Víte, že tohle je moje první koláž, kterou jsem konečně vytvořila já sama? Moc chci poděkovat Vendy, která dávala na svůj blog návody tak podrobné, že to byla opravdu sranda. Vendy, díky, díky, díky.
Nesmím také zapomenout na tři přáníčka, která jsem dostala ve verších. Moc za ně děkuji Aničce, Fukčárince a Máří Kosáček. Krásné verše jsem si uložila do sbírky básní, určených jen pro mne.
No a přestože jsme byli na slavení doma jen my dva s manželem, musela jsem připravit něco dobrého.
a k tomu
dobré červené vínko, které nám chutnalo posledně. Ale polovina lahve tam je ještě na dnešek 
Ke kafíčku jsem také upekla a docela jsem si vyhrála. Byly to dost pracné řezy, které jsou pojmenovány jako jedny z mnoha Margot řezů.
Tyto ale byly Margot řezy bez čokolády Margot, protože v obchodě, kam jsem v pátek šla, ji neměli, tak jsem to posypala jinou strouhanou čokoládou. A taky dobrý.
Pokud by někdo neznal recept a měl zájem, napíši příště, tady jsem se dnes vykecala až až. Krásný den přeje všem Ježurka