Když jsem jak v kleci

Dbám na rady vás všech a snažím se ta moje záda nedráždit a mít klid. Proto také nechodím každé ráno nakupovat ty nejnutnější věci. Manžel to zvládá a včera nám přivezla ten větší nákup dcera, aby to manžel nemusel tahat a také syn se snachou prý jsou k dispozici – opravdu jen stačí říct.
Manžel se opravdu snaží, nakoupí vše, co mu napíši, někdy mu to chudáčkovi dělá problémy některé potraviny najít v obchodě, ale od čeho má pusu, ne?
Také denně někoho potká, kdo je zvyklý, že chodíme stále spolu, tak mne vždy vyřizuje poctivě všechny pozdravy od známých. Je to milé.
Ale také tím, že se „nepodívám mezi lidi“, tak jsem si dnes ráno uvědomila, že bych si měla umýt hlavu, i když nevím, jak se ohnu nad vanu. Ale úplně jsem zapomněla, že jsem minulý týden dodělala šampon a nezadala úkol nikomu, aby mi koupil nový.
Používám speciální už dlouho, no přesto se manžel přihlásil, že ho dnes pojede do města do drogerie koupit. Napsala jsem mu na papír mimo názvu i jiné prvky, které by měl obsahovat a on jel. Lísteček podal v drogerii paní u poklady, ona mu ochotně šampon přinesla, hned větší balení, ale proč ne? Byl zrovna v akci a stál jenom o něco málo víc, než ten poloviční.
Ano, musela jsem manžela pochválit. Jak já jsem ráda, že ho mám!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *