Před chvílí jsme se vrátili. Byli jsme s manželem na návštěvě u naší jedné společné známé. To, co jsme viděli a slyšeli, to jsme ještě nikdy neviděli a ani něco podobného neslyšeli.
Začnu hezky od začátku. Manželé měli jednoho syna, který se oženil a brzy po svatbě měli dítě. Asi tak dva roky předtím už jedna svatba byla, ale pak šel na vojnu a rozešli se. Měli společného syna, ale toho přenechal tento otec k adopci dalšímu partneru své ex.
Toto bylo tedy již druhé manželství a druhé dítě a zkraje to vypadalo nadějně. Oba však měli rádi alkohol. ON začínal bumbat už v práci a pak pokračoval buďto doma nebo v hospodě. ONA si ale řekla – dost – a ON šel na léčení. Dokázal to, byl dobrý, byl čistý, ale ONA pila stále dál se svými přítelkyněmi a to bylo jasné, že to nemůže dělat dobrotu.
Když se ozval, vyhrožovala rozvodem, což později proběhlo a ONA ho vyhodila z bytu. Jejich společný syn rostl jako dříví v lese, ON neměl vůbec nic. Vystřídal pár partnerek, bydlel u maminky, která mezitím zůstala sama a když se k ní párkrát vrátil opilý a byl ještě k tomu agresivní, tak ho vyhodila.
Na pár roků se zabydlil u přítelkyně, která také ráda bumbala. Neměli si co vyčítat, jen snad to, že díky tomuto jejich koníčku přišli postupně oba o práci. Přítelkyně jednou při návratu z flámu upadla tak nešikovně, že si komplikovaně zlomila nohu, na kterou pak dostala částečný invalidní důchod. On už bral jen sociální dávky, protože trvalé bydliště měl pouze na úřadě, občas udělal nějaký melouch. Bydleli v bytě, který vlastnil bývalý manžel jeho přítelkyně a ten po nich chtěl opravdu pouze dávky nezbytně nutné. Bylo jasné, že to takhle nepůjde věčně. Byt se prodal a oni se museli vystěhovat. Nevím, na co čekali, ale nakonec to dopadlo tak, že přítelkyně se odstěhovala 200 km daleko ke svému synovi a ON se vrátil k mamince.
Tam nepřispíval ničím, jen se nechal živit a z dávek se stačil akorát opít. Když zase udělal doma „cirkus“ byl opět vykázán.
Jeden čas bydlel na ubytovně, kde platil opravdu minimum za ubytování, k mamince občas zašel na oběd, také mu prala a pomáhala jinak.
Přestal ovšem úplně hledat práci, byl už téměř 20 let nezaměstnaný, přestal chodit i na sociálku a oni mu vzali i to málo dávek, co bral.
Hádejte, kam se zase vrátil. Správně, k mamince. A teď tam celý den sedí, s nikým nekomunikuje, nic nedělá, jen kouká na televizi, peníze nebere žádné, na sociálku nechodí stále. Jen se nechá od staré mámy živit, ona mu i pere a tak co mu chybí? Máma je vystresovaná, ale co s ním? Když ho vyhodí, nemá kam jít a stejně by na ni stále zvonil. Když mu něco říká tak dělá, že se ho to netýká. Dokonce jsme se dnes dozvěděli, že když šla máma nakoupit, tak jí dnes řekl, kdyby prý někde na zemi viděla cigaretu, aby mu jí sebrala!
Alkohol dokáže opravdu hlavu pořádně vygumovat, ale co dál?