Dnes jsem potkala jednu známou, která jezdí každý týden do obce, kde bydlel její tatínek, než zemřel. Hlídá prý barák, než ho s bratrem prodají.
Její tatínek zemřel loni, bylo mu 92 let, do 86 roků prý pracoval. Byl zdráv jako řepa, kdyby… a to je právě to nebezpečné.
Jednoho dne zřejmě zakopl o kocoura, který prý se mu stále pletl pod nohy, jak vstal on, zvedl se i kocour. No, určitě proto, že se měli oba rádi, ale až do té doby, než upadl a skončil se zlomeninou v nemocnici. V těchto letech – hódně nebezpečné. Ležel prý v nemocnici 12 dní, pak ho dali na LDN, ale tam to vzdal. Přestal jíst a pít a to byl konec.
Vezmeme-li v úvahu, že byl jinak zdravý, mohl tady ještě být.
Ale co mne hlavně inspirovalo k napsání tohoto článku je to, co jsem si přečetla dnes v novinách. Tam se píše pod titulkem „Nejstarší otec (96) světa má synka“ hlavně o tom, jak prý je tento Ind stále aktivní. Má apetit, protože denně vypije tři litry mléka, půl litru tekutého másla a půl kila mandlí. Je to jeho druhý syn, prvnímu jsou 2 roky. Jeho manželce je prý 54 let. Sousedé prý mu závidí sex, protože se prý s manželkou milují v průměru třikrát za noc. Dokonce sám tento Ind řekl: „Jestli mne neuštkne černý had, přijďte za 10 let a uvidíte, v jaké budu formě!“
Tak to je gól. Já tomu osobně tedy moc nevěřím (pardon, pánové), i když je tady na fotce, jak krmí synka, ale krásné by to bylo, ne? Jen aby neupadl, ale třeba i to by zažehnal.