Neděle
Venku krásně, vidina setkání s rodinou u příležitosti oslav narozenin mého vnuka Toma byla skvělá, ale pokazilo se to všechno tím, že vypadlo spojení se světem. Přestal fungovat hned po ránu internet a protože máme připojení od UPC, nešla ani televize. Po příchodu domů jsem hned v 16,30 hod. volala na zákaznickou linku a nahlásila poruchu.
Ale mám ještě jednu negativní zprávu. Tedy, jak pro koho, pro mne ano. Už nebudou fotky, ne, že by mi nešel foťák, ale vnoučata a děti odmítají paparazziho. Už se jim to nelíbí, tak nemám ani fotku z této oslavy, ale až my pojedeme s manželem na dovolenou, tak něco určitě dodám, to ano. 🙁
Pondělí
Ani jsem to nečekala, jasně, klídek, nic se nedělo. Ale já si práci našla. Minulý týden jsem si koupila náplň do polštářků, tak jsem jednoduše začala renovovat polštářky. Když jsem některé rozpárala, tak jsem konstatovala, že už to nutně potřebovaly.
No a taky jsem dostala za úkol jeden udělat celý nový, včetně povlaku pro mou vnučku Terezku, která tento týden maturovala. Od středy mám až do dneška palce celé umačkané.
Úterý
Je 1. máj – lásky čas, jak by to řekl K. H. Mácha. Málokde je v tento den prvomájový průvod. U nás ano. Není to sice v rámci tohoto svátku, ale Valdštejnských slavností, které se každoročně konají v tento den. V průvodě je spousta skupin mažoretek, od těch nejmenších až po ty dospělé slečny, všechny jsou krásně oblečené, učesané a moc jim to jde. V průvodu hraje muzika, co jedna, letos byly dvě. Jedna kapela přijela z Německa, z nedalekého družebního Olbernhau, byli v krojích a také jim to krásně hrálo. Docela jsem koukala, že v obou kapelách byla mladá děvčata! Jak na dechové nástroje tak i na činely! Na konci jely dva kočáry, tažené koňmi, kde seděla „vrchnost“ a házela poddaným zlaťáky. Tedy jen čokoládové a pro děti, to je jasné, ale úspěšně!
V zámeckém parku pak byl kulturní program a v celém parku a po celém náměstí byla spoooousta stánků! Docela by mne zajímal počet! A těch lidí všude! Snad celé město bylo na nohou a šlo se podívat na tyto slavnosti. To si stánkaři určitě mnuli ruce!
Středa
Čekali jsme stále, že někdo konečně zavolá z UPC! Pak už mi to nedalo a znovu jsem si dovolila zavolat sama, abych se zeptala, PROČ to trvá tak dlouho. Tam jsem se tedy dozvěděla to, co jsem popsala v samostatném článku včera! Říkala jsem jim, kdyby vypukla 3. světová válka, tak se to ani nedozvím, když nejede televize ani internet! Prý kdyby něco, zavolají, ale snad chápu, že přes zamčený byt nemohou! No, to tedy chápu, ale v dnešním technickém světě to mají takto zabezpečené?
Najednou po chvíli zazvonil telefon, neznámé číslo, tak jsem po tom skočila a vida! Nebyl to ten očekávaný telefonát, ale moje milá blogová kamarádka Kitty, která mi volala z jiného mobilu, aby mne asi zmátla. No jasně, ptala se, co se mnou je, že o mně není tak dlouho ani vidu ani slechu! Ještě žiju! Hlásila jsem a vysvětlila důvod.
Čtvrtek
Nervozita u mého manžela je na vrcholu, nadává, kudy chodí! Štěstí, že ho slyším jen já! Už jsme se smířili s tím, že zase budeme večer koukat jen na tu naši menší televizi tady v pokoji, kde tedy nejsou ty sportovní programy a v tom – pozor!
UPC zprovoznila náš PC a televizi cca v 16,45 hod., objevil to náhodou manžel. Oni se ani nenamáhali to nahlásit, případně se omluvit a což takhle snížit měsíční sazbu za dobu, když nefungovali? Tak to určitě nehrozí! Jenom kdybychom my nezaplatili včas, to by byla jiná! Shrnu-li tedy dobu, po kterou byla tato média nefunkční, tak to bylo od 29.4. od 8,30 hod. do 3.5. do 16,45 hod! Beze slov!
Pátek
Dnešek si opravdu užívám! Oprava byla provedena za pět minut dvanáct! Tedy v pravý čas! O pátku napíši samostatný článek!