Včera jsem psala, že jsem potkala jednu moji dávnou kolegyni. Tak jsem při této příležitosti zavzpomínala na její život, který také nebyl jednoduchý.
Zamilovala se a vdala za člověka, který se rád napil. Později chodíval do hospody celkem pravidelně, dokonce i hrával karty. Ona si však nijak nestěžovala, jak se říkalo dřív, zůstalo to doma, přikryté zástěrou. Ale můj manžel s tím jejím pracoval, tak jsem se hodně dozvěděla od něho.
Měli spolu dceru. Už jako dítě prodělala mozkovou obrnu, tak s ní Jana musela být do sedmi let doma, do doby, než šla do školy. Dostala se z toho poměrně dobře, jen napadá na nohu a je to vidět trochu na obličeji, ale není to nic tak zlého.
Jednu dobu, když jsme se v práci potkávaly na chodbě, nebo jsem šla něco vyřizovat k nim do kanceláře jsem si všimla, že dost zhubla. Řekla, že už toho měla dost, že držela dietu. Tečka. Teprve později, až bylo dokonáno, tak přiznala, že se rozvedla. Už to prostě nešlo zvládnout. Zůstala s dcerou sama. Ta už ale byla dospělá, studovala střední školu.
Docela dobře si pamatuji, protože jsem k nim do kanceláře chodila dost často něco zjišťovat, jak za ní začal chodit jeden muž. Byl to náš podnikový právník a byl také rozvedený. Vím, že se jí dost líbil, ale nemyslela si, že by to myslel až tak vážně. Po krátké době jí nabídl, že spolu budou bydlet a ona mně řekla: „Představ si, on to fakt asi se mnou myslí vážně“. A taky ano. Za nedlouho byla svatba, po krátkém čase se vdala i její dcera, které se narodila zdravá holčička.
Měli se spolu určitě dobře, potkáváme se i teď dost často, tak vím, že manžel byl i šikovný kuchař a ona se zase starala o to, aby dobře a levně nakoupila.
Její manžel měl z prvního manželství dvě děti a také vnoučata, měli je oba rádi všechny, vím, že se navštěvovali a těšili se z nich.
Teď jí tedy náhle odešel. Rozsáhlý srdeční infarkt. Říkala, že v dané situaci vůbec nevěděla, co dělat, ani si honem nevzpomněla na číslo záchranky. Děsí se toho, co všechno za vyřizování ji čeká, prý to zrovna doma nebývala její parketa.
Čemu jsem se tedy moc divila a nikdy jsem o tom neslyšela je to, prý musela zaplatit příplatek za to, že byl manžel těžký (asi pohřební službě) a za to, že přijeli po pracovní době. Ale to fakt netuším kdo, nechtěla jsem se vyptávat, ale byla jsem z toho v šoku. Byli už oba v důchodu a ona mi ještě řekla, že pohřeb dělat nebude, protože na něj nemá.
Pořád prý ji to ještě zatím asi pořádně nedošlo, protože manžel jezdíval často na chatu sám, tak čeká, že se vrátí…. já vím, i tohle je život.