Maminka už sama venku chodit nemůže, tak už se dlouho nebyla projít dál, než na dvorku.
Vzala jsem ji tedy aspoň kousek na „náves“ a při té příležitosti jsem také vyfotila něco z té jejich malé dědinky.
Tahle krása – myslím ty stromy, ty jsou u bráškova plotu, odtud jsme vyšly.
Tahle krásná chaloupka je hned v sousedství a dřív tady trvale bydlela jedna stará paní. Dnes už je to chaloupka jen na víkendy.
Taky u vás ještě takhle krásně kvetou v říjnu sedmikrásky? Co to počasí s námi dělá?!
Mají tam i kostelíček, který se pomalu, ale jistě opravuje. Minulý týden tam byl charitativní koncert.
Uprostřed – na návsi – je dokonce i tento malý rybníček.
Tady jsem si přečetla, že tam byla kdysi i škola, sice jen národní, ale aspoň nějaká.
Hned jsem si všimla, že je tam něco nového. Tenhle památník tam naposledy nestál. Památník Antonína Švehly. Proč ale byla tato socha známého československého politika postavena zrovna zde, to jsem zatím nezjistila.
A tady jsem možná měla začít, sem jsem přijela autobusem, ale šly jsme s maminkou z druhé strany, tak proto je tady konec mé fotoreportáže.
Krásné, že? Na dovolenou to beru, ale přiznám se, že na stálé bydlení by to pro mne nebylo. Ne, že by mi chyběl ruch velkoměsta, ale tam je na mne až moc velké mrtvo. Nikde ani živáčka, jenom u každého baráku štěkají psi.
Ale jinak tam je hezky, že?