PADÁME JAK MOUCHY

Tak si říkám že je vlastně štěstí, že ta vedra přišla až koncem léta. Nevím, nevím, jak bychom to všichni přežili. Tohle počasí ničí mladé, natož nás, starší a staré a hlavně nemocné! Bydlíme u hlavní silnice a snad v životě jsem neslyšela tak často jezdit houkající sanitky kolem našeho domu!
Dnes jsem jela domů autobusem v 10,15 hod. z rehabilitace a co jsem viděla? Devět z deseti lidí si otíralo pot z čela, devět z deseti naříkalo na to úmorné vedro. Ten zbývající jeden člověk z těch deseti byl v relativním klidu proto, že se mu asi ani nechtělo mluvit.
Už jsem četla na blozích i v tisku pár článků na téma jak všichni „smrdíme“ každý jinak a dohromady všichni hrozně, já si říkám, jestli ty antiperspiranty a deodoranty vůbec ještě stačí na to vedro reagovat. Někdy si říkám, že ne, protože není možné, aby tolik lidí tyto „vynálezy“ doby neznalo.
Já nevím jak vy všichni na tom jste, evidentně fit je Kitty, i když si stěžovala, že byla rudá v obličeji a zpocená, ale při té práci, kterou ještě v tom horku zvládne, to se jeden nemůže divit, spíš naopak, já ji tedy obdivuji. Já jsem unavená, jen přijdu domů z RHB a ještě jsem se musela pustit do vaření, ale vím, že je nás takových většina. A jak mně teď stávkuje moje bederní páteř! Je v takovém spojení s mou levou nohou, že každý úklon stranou, dopředu či dozadu cítím i v té noze. Ale i to je v pořádku. Zvykla jsem si.
Tak všichni vydržte! Posílám vám všem na doplnění energie pár obrázků ježečků, jak je dělají vedle v sousedním Polsku! Odkaz jsem dostala od Otavínky a co bych to byla za Ježurku, kdybych si ty ježečky neokopírovala, že?
Všem hezký den a vydržat!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *