Ano, je to tak. Říká se, že kdo si hraje, nezlobí. A také se říká, že staří lidé jsou jak malé děti, tak se tím snažím řídit a pořád si něco vymýšlím.
Tak jsem u televize také „motala“ sněhové vločky. Buďto jako dekoraci na Vánoce nebo ozdobu na stromeček. Uháčkovat je nebyl problém, ale pak to škrobení a napínání.
Takhle to vypadalo, ale udělala jsem nějaký hustý škrob a jsou tedy pořádně naškrobené. Jo a taky jsem netušila, že některé mé špendlíky už taky něco pamatují a tak některé mi nechaly na památku rezavý vpich. Teď už to vím.
No a toto je výsledek.
Také jsem se rozhodla zlikvidovat jedno povlečení, tak jsem si koupila nové. Chtěla jsem, aby bylo do zelena, protože máme bílou ložnici s tmavozelenou koženkou. Vyprala, vyžehlila jsem ho a povlíkla jednu postel, abych to hned zase sundala. Já nevím, asi se nám nějak srazila prošívaná deka, či co, protože tam byla na straně velké volno. Nedá se nic dělat, řekla jsem si a vyndala šicí stroj. Zabrala jsem to pořádně aspoň z jedné strany a teď to rozhodně vypadá líp.
Míváme na polštáři s manželem ještě malé polštářky, aby nám nebolelo za krkem. Tak ty jsem se také rozhodla sladit s povlečením, koupila jsem tedy látku a včera se dala ještě do šití polštářků.
A v konečné fázi to vypadá takto. Líbí se to určitě i našim kamarádům ježečkům, kteří s námi spí.