Kdo sem chodí ví, že mám čtyři už dospělá vnoučata. Moje první a nejstarší vnučka Lada splnila mé první velké přání. Dosáhla ve studiu toho, co chtěla a dokonce mi o tom poslala v úterý písemné potvrzení.
Ne, nevyžadovala jsem žádné, ale bylo to milé, když jsem otevřela email a tam bylo napsáno – Důkaz místo slibů. A bylo přiloženo písemné Potvrzení o absolvování magisterského studia. Studium bylo žádně ukončeno státní závěrečnou zkouškou v oboru anglická filologie a byl jí udělen titul Mgr.
Státní zkoušku vykonala již v červnu za B (pro starší je to známka 1-) a za obhajobu diplomové práce dostala dokonce A – tedy jedničku.
Jak jsem pochopila diplomová práce byla o prvním románu afroamerického autora a posudek byl výborný.
Filologie – tedy obor zabývající se jazykem a kulturou nějakého národa, kritickým rozborem literárních děl a lingvistikou – tedy tento obor mi byl až do nedávna úplně neznámý. Teď vím vlastně o čem je a že není opravdu snadný.
V emailu, o kterém jsem začala psát je současně i milý dovětek, že promoce se bude konat opět v únoru, samozřejmě zase v Olomouci a vnučka prý by nás tam měla ráda oba dva. To sice bude záviset na mnoha okolnostech vzhledem ke vzdálenosti od nás, ale uděláme pro to všechno.
Tak mi nedalo jinak než si vzpomenout na tu její poslední promoci, kdy zakončila studium japonštiny a angličtiny s titulem Bc. a já byla tenkrát u toho.
Nastoupeni všichni Bc, Lada je v první řadě první zleva.
A tady už je hotovo.
Jsem šťastná, první vlaštovka dolétla tam, kam měla,a byla bych moc ráda, aby tam doletěli i ti ostatní ptáčci, jsou ještě tři. Dva jsou teprve na začátku vysokoškolských studií a ten nejmladší je zatím na gymnáziu v sextě.
Všem držím palečky a Ladě, která pokračuje dál v doktorském studiu, ale také už pracuje a stará se o sebe sama, přeji také hodně štěstí!
A všem ostatním se omlouvám, že jsem za chlubilku, ale mám tak obrouvskou radost…..