Hned na úvod bych chtěla podotknout, že jsem nikdy nikomu nic nezáviděla, opravdu. Ale když mi manžel dnes přečetl nahlas jedno oznámení v novinách, tak si říkám, že to je už opravdu moc.
Cituji: „Rooney: Smlouva snů!
MANCHESTER – Dostane kontrakt snů! Už tento týden se má Wayne Rooney (28)
upsat Manchchesteru United na dalšího 5,5 roku. Anglická fotbalová hvězda bude
týdně brát 10,2 milionu Kč.“
Tolik opsaná zpráva z novin. Jak jsem řekla, ať si to každý užije dle svého svědomí, ale na druhou stranu se ptám, kde na takové výplaty „hvězdám“ berou ti sponzoři? Nebylo by rozumnější to dát na výzkum, lékařům a také chudým dětem, které se tolik touží vzdělávat a žijí skromně?
V sobotu jsem slyšela v jednom pořadu, jak jedni manželé, kterým nebyly dopřány děti a mají na to, pomáhají jiným nejen dětem, ale i dospělým, kteří se ne vlastní vinou dostali do krizové situace. Byl to pořad ze Slovenska a měla jsem v očích slzy, když jsem tento manželský pár poslouchala, jaká to pro ně byla samozřejmost. Právě ten pán hovořil o tom, že byl v nějaké africké zemi a viděl děti v jejich tzv. školách a s jakou chutí se učili.
Tady pomáhal i jedné romské rodině, která na tom byla hodně špatně, bez práce a přitom prý jsou to opravdu pracovití lidé.
No a tady, na té druhé straně se rozdávají miliony lidem, kteří si to vlastně nijak moc nezasloužili. Znovu opakuji, že nezávidím, jen se divím a já sama si tak říkám, za co ty peníze asi mohou utratit, i když vím, že žijí úplně jinak než my, normální lidé.
Budiž jim přáno, ale kam až to jednou povede? Tady asi strop neexistuje.