Včera jsem byla objednaná na neurologii, jak jsem už uváděla, kvůli přetrvávajícím bolestem páteře. Dostala jsem první obstřik a přece jen to trochu na chvíli zabralo. Dnes už jsem absolvovala druhý, tak zase bude brzy určitě dobře. Na další ještě půjdu.
Zastavili jsme se také včera v lékárně, protože manžel si kupuje mast na křečové žíly, která mu pomáhá. Koupil si ještě dia čaj a koukám, dostali jsme k vráceným penězům navíc tatranku.
Říkala jsem si, co se děje a pak mi došlo, že teď už v lékárně nemohou odečítat poplatky, tak se budou předhánět jinak, aby měli klienty. Dnes jsem si byla zase v jiné lékárně vyzvednout lék od neuroložky a tam mi opravdu odečetli polovinu doplatku za léky, tedy jako důchodkyni. Tak vida, funguje to, zatím jsem viděla jen reklamu. Jen jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Ale pokud takto, tak pro nás to může být snad jen lepší.
V supermarketech se taky se slevami teď roztrhl pytel, myslím i ty na jídlo, ne na spotřební zboží, tak jsem si dnes spočítala, že jsem v lékárně a v marketu díky jejich kartám ušetřila celkem 60 Kč. I to se počítá, ne?
Ale od včerejška je jiný problém. Jak jsem psala, přistěhovali se k nám do vchodu do bytu pod námi v listopadu noví sousedi, kteří nás „podkuřovali“. S tím kouřením to celkem jde, asi podle toho, jak jsou doma nebo v práci. Zatím jsem je ještě neviděla, ale slyšíme už od včerejšího dne od noci jejich pejska. Jak ten vyje a štěká, že je nám ho líto. Začne vždy nad ránem, tak v půl páté a jede, ale fest. Slyšela jsem, že někdo na něj bouchal asi na zeď, ale on kupodivu chviličku přestal, ale opravdu ne dlouho. A vyje stále, celé dopoledne a ještě před chvilkou jsem ho slyšela. Tak nevím, jestli jsou celou dobu oba v práci, ale ten pejsek musí být už hodně vystresovaný.
Tak přeji tomu pejskovi, aby se brzy dočkal svých páníčků a my se snad už taky vyspíme, ale prioritou je ten samotný pejsek, chudák.