Pravda je, že určitě většina z nás má ráda zvířátka a ani je nemusí mít doma. Někdo má zvířátka doma a ještě obdivuje všechna ostatní. Já se přiznám, že jsem od mládí vždy volala na všechny pejsky a chtěla jsem je hladit jako kočičky a pravda je, že jsem se jich nikdy nebála.
Moje vnoučátka milují zvířátka a vnučka Lada chodí denně na procházku po Jiřetíně a fotí. Tuhle prý se šla projít s tatínkem, tedy mým synem a měl procházku s výkladem. Ukazovala mu, v kterém domě žije jaká kočička a své obzory rozšířila už i na jiná zvířátka. Posuďte sami.
Začíná to ve čtvrtek, tuto kočičku už důvěrně znám i já. Vždy ji pozdraví, ne?
Další zvědavá, se ptá: „Volal mě někdo?“
A pak se nechala tak zblízka vyfotit.
Opět se zašla vnučka podívat ke koníčkovi, už si ji bude brzy pamatovat
Další přírůstek z jiného pytle – i ptáčky má ráda. Není to sice moc vidět, ale aspoň něco. To už byl pátek.
Tahle kočička je nějaká smutná
tak se šla raději vyhřívat na sluníčko
Kočička kouká shora, kdopak to jde kolem? Zase ta moje známá?
A k plotu přiběhl i pejsek, asi se s kočičkou kamarádí, nebo s Laděnkou? Tak nevím.
Tak to už je ze sobotní vycházky, ale nevím na koho ta kočička čeká?
Už je mi to jasné, na kamaráda pejska, tak vida, doufám, že spolu nebudou vařit dort.
Tak souhlasíte, že jsou zvířátka na fotografiích vděčné téma? Já se na ně moc ráda koukám, ale jestli nechcete, nemusíte se koukat i vy. Přeji krásný den a doufám, že bude líp. Dnes u nás celkem dost sněžilo, i když už není po sněhu ani památka. Krásný zbytek neděle!