Bylo to včera odpoledne, zrovna jsem byla na PC a vtom vyskočila na FB zpráva :
„SEZNAMTE SE, WALLI, NEJNOVĚJŠÍ ČLEN NAŠÍ RODINY“.
Zprávu poslala moje vnučka Terezka, schválně na FB vytvořila skupinku, do které přizvala i mne a pod tímto sdělením byly tyto krásné fotky :
Už jsem měla zamlžené oči
Jak kouká, jako když se ptá – kde to jsem?
Asi na ni někdo zavolal
A chce se jí určitě spinkat.
To byl šok nejen pro mne, ale pro celý zbytek naší rodiny mimo dcery s dětmi. Vnučka Terezka, když viděla maminku, jak jí stále nic moc nebaví, stále má mokré oči a za dveřmi jsou Vánoce, kdy byli vždy s Peginkou, tak přinesla noťas a začala s dcerou prohlížet chovné stanice jorkšírů. Pak to dotáhla do zdárného konce, zavolala paní, která byla moc ochotná a vše jí vysvětlila a pak už to jelo ráz na ráz. Bylo to dost daleko, ale pro lásku, i zvířecí, není nic daleko. Dcera si vzala na pomoc a radu přítele, který má pejsky celý život a jelo se. Je to fenka s PP, jméno bylo tudíž dané a navíc toto jméno – tedy Walinka – to je přece nádherné.
Okamžitě jsme všichni chtěli všechno vědět a já samozřejmě volala několikrát, abych se ptala, jak je na tom aktuálně jejich nový člen rodiny. Adaptovala se, jak je vidět rychle, je prý to takový rarášek, je jí sedm týdnů a je krásná!!!
Okamžitě reagovala vnučka Lada a poslala jí tento vzkaz :
Pod fotkou stálo : Kluci zdraví štěně!
No, není to krásné? Určitě se dcera s dětmi brzy vzpamatují z toho, že Peginka odešla a pomůže jim v tom určitě nejvíc toto malé zlatíčko.
Terezko, za to, že jsi byla tak akční a moc šikovná, Ti my osttní moc děkujeme a těšíme se, až vás zase uvidíme kompletní. Přejeme Wallince hodně zdraví. Lásky, té bude mít u vás určitě hodně.
Všechny zdraví babička i děda a vás, moje věrné í náhodné čtenáře Ježurka