Vrátím se k mému článku Den jako malovaný, ve kterém jsem psala o návštěvě u mého ortopéda. Slíbila jsem, že napíši, jak to dnes dopadlo. Dnes jsem se tedy vypravila opět na středisko a hned zrána, když právě otvírali. Sestřička sbírala průkazky pojišťovny, tak jsem se s k ní přihlásila s nálezem, kde jsem měla zapsanou návštěvu na toto pondělí a zaplacenou dvěstě korunami předem. Ona mi řekla, že neměli můj telefon, aby mi zavolali, že tu nebudou a divila se proč, když tam chodím už tak dlouho?
Pak se zeptala, jestli chci počkat. Na můj dotaz, jestli až na mne přijde řada, protože tam sedělo už osm lidí, mi řekla, že mne vezme hned.
Po příchodo do ordinace po mně hned chtěl doktor číslo telefonu. Když prý neměli můj telefon, tak jsem mohla zavolat já, číslo telefonu je napsané ve zprávě. (Nějak mi nedošlo, kam jsem měla volat, když tam nebyli). Ale řekla jsem, že jsem se tam pokoušela dovolat už dříve, ale marně. Na obou telefonech to nikdo nebral. No, to jsem se se zlou potázala. „Tomu nevěřím“, rezolutně odpověděl doktor. Marně jsem ho přesvědčovala, že mluvím pravdu, trval si na svém (palíčák prolhaný), ale já jsem taky neustoupila.
Pak jsem se zeptala, jestli platí upozornění na to, že přednost mají lidé s průkazy ZP a ZTP. „No samozřejmě, vždyť to máme napsané i na dveřích“, řekl doktor. Já jsem ale řekla, že jsem nikdy neslyšela, že by někoho s tímto průkazem volali, sestra mi oponovala, že se často ptá, jestli někdo v čekárně nemá tento průkaz. Na mou duši, že jsem to od ní nikdy neslyšela a svůj průkaz jsem doktorovi ukázala.
„No tak vidíte, příště dejte sestřičce s průkazem pojišťovny i tento a přijdete hned na řadu.“ Ale nezapomněl dodat, ne abych přišla ve 12 hod, to bych mohla mít třeba tři průkazy a nebylo by mi to nic platné.
No, zrkátka jsem „projela“ zbytečně dvě stě korun, ale aspoň vím, když budu příště potřebovat, jak to mám udělat. Ale přístup doktora, který byl vůči mně pořád v opozici a byl jediný, kdo měl pravdu, mne docela mrzel.
Já vím, každý jsme nějaký. Sestřička posmrkávala, proto prý byli doma, ale nevím, jestli tím jedním volným dnem něco napravili.
Tak to tedy bylo. Obstřik mi za stovku dal, ale už mne neobjednal. Tak uvidíme, já bych tam stejně hned nedokázala jít.
Zdraví vás všechny Ježurka