V pátek 17. 11 jsme se zase po delší době sešli jako rodina. Sice nás bylo jenom deset, protože přítelkyně mých vnuků a přítel mé dcery měli jiné povinnosti, ale i tak nám bylo dobře. Sešli jsme se v čínské restauraci, každý si vybral, na co měl chuť a fotila vnoučátka. Nějaké fotky jsem vybrala, ale nic moc, protože to bylo zase focení proti oknu.
A co se oslavovalo? Trošku s předstihem jsme slavili krásné 85. narozeniny mého manžela. Ale až zítra vlastně ty narozeniny má.
Všichni gratulanti jak šli za sebou. Já budu přát až zítra.
Tady zrovna papáme.
Laděnka a Terezka, vždy vedle sebe.
Oslavenec v čele stolu
Na dceru s obědem málem zapomněli, tak si to vychutnávala, když už jsme byli téměř všichni najezení.
Přiznám se, že nevím, kdo to fotil a čí to byl oběd, ale včem chutnalo. My s manželem, druhou babičkou a synem jsme si dali křehké kuře s omáčkou, my s hranolkami a ostatní s rýží.
Domů nás přivezla dcera s vnučkou a tak manžel rozbaloval dárky. Byl dojatý, že toho dostal hodně, tak jsem se snažila fotit…
Dárky alkoholické
Velká kniha – Klub ligových kanonýrů, je to silná a velká kniha, ale už se do ní manžel pustil, to je jeho parketa — fotbal
Dárečky byly také – mazání na bolístky
Byly tam i různé sladkosti
Dobrůtky dovezené z Německa, ale omlouvám se, zapomněla jsem tam dát párky ve sklenici. no bylo toho všeho opravdu hodně.
Ale nechyběli ani ježci do sbírky. Zde jsou :
To je jako přání, ale i jako obrázek na zeď
To je tzv. podzimní ježek. Do vitríny se nikam nevešel, musí stát nahoře, ale je krásný a originální.
A to je poslední ježeček – hříbeček, už tady má podobného bratříčka, tak aby mu nebylo smutno.
A to je pro dnešek vše. Snad se vám tam aspoň něco líbilo. Přeji krásný večer. Jažurka