Tolik jsme se těšili, připravovali se pečlivě na ten nejkrásnější den v roce a uteklo to jako voda a je to za námi. Bylo to krásné a bylo toho dost, nebo ne?
Myslím, že to bylo krásné, tedy až na tu bílou vánoční atmosféru, ale myslím, že už jsme si zvykli. Sníh nebyl už pár let a my s tím nic nenaděláme.
Všechno, co jsem mohla a co jsem si předsevzala, že je doma třeba udělat, jsem zvládla. Sice mi to všechno trvalo déle, ake díky Bohu za to.
Ještě než přišly ty pravé svátky, tak mi přišel těsně před tím balíček, který mi poslala Kitty, už mi toho ježečka slibovala dřív, tak přišel přávě včas.
Tak toto je ježek č. 289 – toho mi poslala moje věrná blogerka Kitty, za který moc děkuji.
Na Štědrý večer si pro nás přijel vnuk se snachou a odvezl nás k nim. Už jsme byli všichni po večeři, jedná se vždy každoročně o předávání dárečků. Bylo nás tam celkem sedm a tak to byla velká kupa, než to vnoučata rozdala. Jeli jsme domů opravdu jak Ježíšci, štěstí, že nám ty věci vynesla snacha a vnuk až nahoru.
Další den na Boží hod jezdí každoročně dcera s dětmi už na oběd, míváme krůtu s červeným zelím a bramborový knedlík a tuto tradici už dodržujeme hodně let. Syn s rodinou obědvají doma s druhou babičkou a pak hned po obědě přijedou také k nám. Byl nás tedy plný dům, celkem, deset – tedy přesně devět lidí a jeden pes- no – pes – tedy jorkšírka Walli.
A jaké byly dárky? Vše krásné a všeho hodně. Já se přiznám, že bych sama pro sebe nic nevymyslela, ale je vždydky něco napadne tak šikovného, že zírám.
Tak určitě nesmí chybět ježčí dárečky, že?
Nádherný ježčí hrnek, nad kterým jsem se rozplývala. Byl pod stromečkem od rodiny syna a pak následně i od dcery. Tak prý máme každý svůj. Ježčí hrnečky mají č. 284 – 285. Paráda.
Toto je pořádný ježek – tedy ježcí květináč, který má č. 286 a napadlo to dceru.
Aby se to nepletlo, tak k němu přidala ještě jednoho.
Č. 287 má další ježek od dcery, taky vidíte, že se usmívá?
Ježek, který si dělá zásobu, má dvě jablíčka, má č. 288 a dostali jsme ho v rodině syna.
Spousta dárečků byly různé vůně do bytu.
Tady jsou různé vůně svíčky a vonné tyčinky. To bude vůně! Jo a taky jsme dostali každý perfém.
Protože i různé dobrůtky můžeme, tak nás dcera podarovala zase super balíčkem z Německa, odkud je vše opravu moc chutné. A taky ještě něco sladkého od syna.
Taky prý aby se mi nezkrátily žíly a měla vše potřebné na úklid 
Toto je moje, není to snad halenka, ale něco přes halenku, bez zapínání. Prý se to teď nosí, tak si mne snacha hýčká.
Od babičky Jiřinky jsem mimo jiné dostala i krásnou šálku.
Manžel dostal prý ručně stáčené pivo, nevím, jestli bude chutnat líp, zeptám se, právě ho bumbá.
Až mi odejde moje peněženka (už má na kahánku), tak abych měla hned doma náhradní. Ne, ne, manžel říkal, že tahle je větší, aby se mi tam vešel ten důchod, co mi přidají. 
Protoje manžel je skalní Sparťan, vždy dostane něco, aby na to náhodou nezapomněl. Pantofle mu sehnal vnuk Luky.
Tahle obří kniha je opravdu dooost těžká, má prý 1470 stran a jsem zvědavá, kdy ji manžel přečte. Ležet se s ní fakt nedá. Když jsem vyprávěla mé mamince o tomto dárku, tak říkala – prý proč ho dostal, že už všechno o fotbale zná. No vidíte a není to tak, tady se toho dozví.! Já bych tu knihu určitě neunesla. Snacha prý se na ni chodila dlouho koukat a navěděla, jestli udělají radost. A udělali.
Poslední dárky byly pro nás všechny tři velké překvapení. Už jsem viděla, že se tyto dárky vyskytovaly i v rodině Květušky, ale my tři senioři je dostali od vnučky Lady, u které pak po jejich vyplnění budou prý v úschově pro další generace. Škoda, že se nedozvím, jestli o to měl někdo zájem.
Máme si ji vyplnit, dají se tam vlepit i fotografie a až si ji sama pořádně prostuduji, možná, že bych mohla pro zájemce udělat podrobnější informace.
Tak jsem docela vyčerpala vánoční témata, mějte se všichni skvěle, oslavte důstojně silvestra a v tom novém roce přeji hlavně zdraví, zdraví a zase zdraví a pak taky kousek štěstí, protože prý na Titaniku byli zdraví a jak to dopadlo, že?
Krásný nový rok 2018!