Taky by se dalo říct – DEN JAKO MALOVANÝ!
Už více jak před 14 dny začal mít manžel zdravotní problémy. Měl zvýšenou teplotu, kašel, točila se mu hlava a nepomohl žádný prášek. Chvíli to bylo horší, chvíli lepší, ale v podstatě manžel ležel každý den. V poslední době se stále víc nejen pořádně zakašlával, ale i zadýchával. Ani pár schodů nevyšel bez velkého zadýchání a teplotky se taky nemohl zbavit. Ne moc, pořád spíš něco málo přes 37 stupňů.
Tak se vydal konečně po téměř 14 dnech k naší praktické lékařce. Tam si sice musel vysedět, aby ho vůbec vzali, dostal nějaké léky a šel domů. Doma denně ležel, nebylo mu dobře a ani neměl hlad. Včera už to asi vrcholilo, nebylo mu vůbec dobře, že nevydržel a zavolal si záchranku.
Já jsem se pokoušela dovolat naší PL, ale zbytečně. Vždy po delším vyzvánění mi to sestřička típla, minimálně devětkrát za sebou. To už fakt bylo na nervy, tak manžel volal vlastně o pomoc. Na záchrance byl někdo vnímavý a nakonec mu poslal sanitku. To bylo včera. Přijeli mladí lidé -muž a žena- okamžitě se ujali vyšetřování, řekli, že si ho vezmou sebou do nemocnice aspoň na vyšetření, abych mu sbalila pár věcí a že pojedou. Když si šel manžel pro něco do obýváku, řekli mu, ať už moc nechodí. Pak ho posadili na nosnou židli a odvezli ho sebou. Že neví, jestli tam zůstane nebo ho jen vyšetří a odjeli.
To bylo tak kolem páté hodiny podvečerní. Já nevěděla prakticky nic, ale manžel měl sebou mobil. Asi kolem šesté večerní jsem zkusila mu zavolat. Říkal, že pojede domů, že čeká v přijímací hale nemocnice na sanitku. Čekal, čekal, čekal dlouho a stále si ho nikdo nevyzvedl. Už tam pak nikdo nebyl, nemocnice byla uzamčená a on stále čekal. Už jsem myslela, že se nedočkám, zkoušela jsem dceru, ta nic zlého netuše si dala frťana na bolest žaludku a syn byl mimo bydliště. Když se pořád nic nedělo, zkoušeli jsme taxi. Na telefon, který tam byl vyvěšený, nikdo nereagoval, tak sehnala snacha jiný. Nějaký profi taxi. To se zase nemohl dostat ven z nemocnice. No, nakonec se to nějak povedlo, taxi přijelo a manžel jel za 450 Kč domů z Mostu do Litvínova cca 15 – 20 km. Já měla už hlavu jako balon a obavy, jak to všechno dopadne. No, manžel se dostal domů s tím, že se má druhý den, tedy dnes hlásit u své PL Celý den nic nejedl, ale hned ráno vstal a šel k lékařce. Za chvíli byl zpátky s tím, že ho sestra poslala domů a má přijít až v den, kdy byl toho 19. 3 původně objednaný na kontrolu. Zase si šel okamžitě lehnout, protože mu dobře nebylo. Dostal napsané ještě troje léky navíc, ale žádné rady nebo doporučení.
Tento laxní přístup k pacientovi, kterému bude za rok 90 let, co to je? No, nic. Šel si vyzvednout další léky, z toho jeden neměli, až zítra a budeme čekat na den, kdy je objednán, to je ještě za více než deset dní. Když říkal sestřičce, že jsme k nim včera marně celý den volali, řekla, že je to blbost. Tak a trhni si, nebo něco jiného si myslela? Nakonec ze zprávy z nemocnice vyplynulo, že má manžel potíže s plícemi a má za 10 dní jít na kontrolní RTG.
Já vím, že zdravotníci mají velký problém s Covidem, ale všichni říkají, že se nemají zanedbávat i jiné zdravotní problémy, ale skutečnost je jiná. Byli jsme z toho všichni přinejmenším rozčarovaní a já čekám, jestli bude a taky kdy – manželovi líp.
Zdravím všechny. Vaše Ježurka
Libuško, ach jo!! Já si po přečtení nadpisu myslela, že jsi měla super den, tedy den kdy se daří.
Je mi moc líto, co se vám přihodilo. Bohužel tohle není ojedinělý případ. Nechat pacienta čekat na odvoz v uzavřené nemocnici, je už hodně přes čáru. Dá se pochopit, že jsou zdravotníci přetížení, mnohdy na pokraji fyzických a bohužel i psychických sil, ale tohle?
Moc držím palce, aby manželovi bylo lépe, jeho rentgen byl v pořádku. A také už žádné podobné stresové situace.
Opatrujte se oba. 🍀🍀🍀
to je hrozné :/ už se jen řeší covid a ostatní problémy jdou do pozadí a přitom jsou taky důležité… doufám, že manželovi bude brzy lépe 🙂 a v tom dubnu už to proběhne lépe 🙂
Libuško, přístup zdravotníků k manželovi mě moc mrzí. Doufám, že mu léky zaberou a RTG bude v pořádku. Opatrujte se.
Doufám, že manželovi bude už brzy lépe! To s tou zdravotní péči je smutné, také chápu, že covidu je všude moc, ale lidé potřebují lékaře i když nemají covid. Já měla problém spojit se před měsícem s doktorkou, aby mi napsala recept na léky, nakonec jsem musela poslat tři emaily, než jsem se dočkala…
To je ale fakt děsný zážitek :-/
Upřímně se i divím, když měl teploty a potíže s dýcháním, že ho obvodní neposlala na test.
Přístup lékařů je v případě tvého manžela nejen ošklivý ale i nezodpovědný . I ta sestra, aby řekla že je to blbost že jsi volala.. někdy si myslí že jsou chytřejší než doktor. Všichni chápeme situaci , ale pro nic za nic je nikdo nevolá, natož aby chtěl jít do nemocnice . Držím vám palce, snad tahle těžká doba brzy skončí 😏
Je mi z toho opravdu smutno.Já jsem „běhala“ve středu od doktora k doktorovi.Každý na jiné straně města.No,nakonec to dopadlo dobře.Chovali se všichni velice vstřícně.Je to všechno o lidech.
Libuško,přeji vám oběma lepší zdraví
To čekání na sanitku a přístup zdravotníků je docela děs. Je to opravdu v lidech, vím, že toho mají všichni už dost, ale k lékařům v současné době nechodíme jen tak pro srandu. Držím palce, ať všechna vyšetření dopadnou dobře. Zdravím ☺
Libuško, to tedy byl den. Je mi to divné, u nás lékařka i přes telefon napíše e-recept SMS a v té nemocnici to bylo nemožné. Přece všude jezdí sanitky, když je z nemocnice zavolají. Možná je to tam u vás horší než tady, ale když jsem mluvila s Haničkou-Otavínkou, také jí prý obvodní lékatřka nechtěla napsat sanitku na vyšetření. To zřejmě musí vypsat v případě nutnosti to oddělení, které ji na kontrolu objednalo.Přeji manželovi, aby se mu to zlepšilo a aby nakonec nechytil v těch ordinacích covid.Otavínka ho chytla od paní sousedky, psala jsem o tom v Kavči. Četla jsem jí do telefonu komentáře u jejího posledního článku-básničky. Ona nyní na net nechodí- leží doma Ta paní zemřela 99 let měla.Tak se držte oba, ano?♥♥♥
Ruženko, manžel si domů přivezl zpět ten příkaz na sanitku, ale čekal tam dlouho a jak je vidět zbytečně. U nás je to tak už dlouho, nedovoláš se a ještě jednoho obviní, že se vymýšlíme. To mi potvrdila i moje stomická sestra. Bohužel. S Haničkou jsem taky mluvila a už je prý bez teplot.
Moje milé přítelkyně,
ano jsem bez horeček, ale připadám si, jako kdybych slézala pohoří. Stále děsně unavená a vyčerpaná. Moc na vás všechny myslím.
Tak to byl opravdu super den. Je mi z toho smutno a moc držím palce, aby bylo manželovi líp.