11.7.2008
Tak jsem včera oslavila svůj svátek a téměř všichni (kromě Laděnky) moji nejbližší se sešli, abychom poseděli, pokecali a hlavně naplánovali společnou dovolenou, na kterou máme odjíždět zítra (úmyslně píši máme, dokud tam nejsme, protože jeden nikdy neví) a jak se tak plánovalo kdo a s kým pojede, tak mi došlo, že už to bude asi opravdu naposledy, kdy budeme s dědou trávit dovolenou společně s dětmi i vnoučaty, protože se už prostě všichni včetně menáže do 2 aut nevejdeme. My, důchodci – sociálové auto nemáme, tak hold budeme někam jezdit maximálně vlakem nebo autobusem a to nesmí být daleko. Škoda, s dětmi na společné dovolené nám bylo vždy moc hezky, byla i legrace a užili jsme se navzájem. Nejvíce vzpomínáme nejen my, ale i děti na dovolené, když jsme všichni „Hujerovic“ jezdívali k moři, děda dělal dětem „žraločka“ a já „zachánkyni“, bylo to moc hezké, nezapomenutelné. Do Bibione já už ale busem, bohužel, nemůžu. Před 2 roky jsem tam poznala i jejich pohotovost, no prostě moje bolavá páteř řekla dost, tak jsem s mořem skončila. Tak jsme vzali zavděk chalupou ve středních Čechách, loni jinde, letos taky, tak uvidíme, jak to letos dopadne, ale v každém případě si to vychutnám. Vždyť život je krásný!!