Tak jsem naposledy psala, jak nám odešla televize. No, jen chci dodat, že už má svou nástupkyni. Stála sice dost, pro nás důchodce, ale na druhé straně zase nač my bychom už potřebovali šetřit, že? Hlavně, abychom měli co jíst a peníze na zaplacení lékařů a léků.
No a tím jsem si připravila hezký „oslí můstek“ a dostala jsem se vlastně k tomu, o čem chci dnes napsat. Všichni z rodiny ví, že můj manžel má už 9 let problémy, že občas má v moči krev a to někdy dost hodně. Co ten prodělal už všelijakých vyšetření, pobytů v nemocnici, to ani nespočítáme, jen letos to bylo dvoje vyšetření. Co je ale zajímavé, pořád se to opakuje, ne pravidelně, ale někdy to má větší někdy menší intenzitu, ale celých devět let to řešíme my (i když víme, že na nic nepřijdeme), řeší to hlavně ale všichni možní doktoři a výsledek? Jedno velké NIC. Všechno je OK! Tak tomu nerozumím. Teď zase tento zdravotní problém manželovi nastal a není to žádný „odvar“, napřed nechtěl jít nikam, ale když už třetí den a ne a ne to přestat, tak se dal přesvědčit. Byl na urologii a doktor zase po vyšetření jen kroutil hlavou. Vše je v pořádku i na ultrazvuku. Tak o co jde to jsme se zase nedozvěděli, akorát „vyfasoval“ manžel zase 3 krabičky léků a za měsíc na kontrolu. Tečka. Žádné pochybnosti, asi, protože rady, kdyby to nepřestalo, nedostal. Bude prý to déle trvat, než ty léky zaberou a tak jen doufám, že mi do té doby nevykrvácí! To bych řekla, že je dost „makačka na bednu“ ne? Nejen pro něho, ale i pro mne. Jen doufám, že to bude pravda a aspoň to brzy přejde, no i když zase na jak dlouho? Zase se budu opakovat, ale bohužel, i o tom je život. Tak držte pěsti!