No, já nejsem moc často na obědě v restauračním zařízení a včera jsem si připadala už pomalu jako hospodský povaleč. Ano, opět jsme šli na oběd do restaurace, tentokrát ovšem u nás, v Litvínově.
Manžel má ve středu narozeniny, nechtěl, abych něco chystala doma, tak jsme si objednali stůl opět v restauraci, ovšem bylo nás podstatně méně. Jenom sedm. Naši „Pražáci“, tedy Luky a Lada tam nebyli, protože jsme se viděli v pátek, vnoučátka dědovi popřála a předala i dárečky, tak proto nás bylo méně.
Tak to jsou milé dárečky od dětí a vnoučat, převažuje dobré papání, taky něco na očistu těla, tričko jeho milované Sparty a svíčky, pořádně velké, protože u nás se každý večer zapaluje svíčka.
Ten talíř vlevo je můj, jinak to moc dobře fotit synovi nešlo
Tady je vidět druhá strana stolu, tedy dcera s dětmi
To se snažila dcera o selfíčko, ale je jí tam vidět je kousek vlasů, ale to prý stačí. Já netušila, že se bude fotit, proto nemám můj typický úsměv. Ne, nebylo mi nic, vše v pohodě.
Najedli jsme se všichni do sytosti, pochutnali jsme si a odešli, vlastně odjeli s plnými bříšky.
Ještě jen pro úplnost sem dávám oběd, který měl manžel, když jsme byli na obědě v pátek v Praze, byl to plzeňský guláš a manželovi opravdu hooodně chutnal, vzkázal poděkování kuchaři.
Tak, teď máme až do Vánoc padla, pak se sejdeme všichni u nás, doufám, že opět na krůtě k obědu a odpoledne všichni u stromečku pro dárky.
Tím tedy končím a všechny moc zdravím. Vaše Ježurka