Jako každý den, tak jsme šli s manželem i dnes nakoupit. Po malých dávkách to ještě zvládneme sami. A při cestě kolem naší oblíbené „paní pekařky“, kde nakupujeme obden chleba, tak jsme ji chtěli jen pozdravit, protože nám vždy pečlivě vybere opravdu parádní kousek. Dnes ale neměla jako každý den úsměv na rtech, ale hned místo odpovědi říkala, jak má dnes špatný den, že ji ukradli peněženku. No, kdo asi, že? Správně, byl to cikán, ona se vzdálila jen se podívat, jestli veze zboží i pro ni, řidič auta ho viděl, ale už ho nechytl. Bohužel měla v peněžence mimo 1900 Kč i doklady a pochopitelně má strach, aby je někdo nezneužil, i když už ztrátu nahlásila.
Paní, kterou zrovna obsluhovala se hned připojila, že jí loni ukradli také cikáni celou tašku, ve které měla peníze na Ježíška, kterého chtěla kupovat. A nebylo to málo. Přišla prý nenávratně o 30 tisíc Kč. A pak se lidi divíme, že většina z nás nemá ráda cikány? Já se tedy nedivím ani trochu, bylo mi té paní prodavačky moc líto, když jsem viděla, jak má na krajíčku. A těch slušných mezi nimi, těch je pořád jako šafránu! Když jsou tak „šikovní“ v krádežích, pak se jim špatně nežije i bez práce, že?