18. 3. 2011 – tedy v pátek ráno vyrazila juniorská výprava České republiky do míst konání 3. mezinárodního juniorského bowlingového utkání. Cílem bylo Maďarsko, město Budapešť. Cestou je sice dost zlobilo počasí, ale do Brna, kde byla první zastávka, dorazili všichni včas. Tam si odehráli turnaj Prestige a pokračovali dále přes Bratislavu do Budapešti, kam dorazili okolo 20. hodiny.
V sobotu 19. 3., úderem 10. hodiny bylo zahájeno 3. mezinárodní juniorské bowlingové utkání mezi Slovenskem, Maďarskem a Českou republikou.
Začínalo se hrou dvojic. Náš Lukáš se spoluhráčem Honzou si vybojovali 2. místo, tedy stříbro. Zahájení se tedy povedlo.
Odpoledne hrála družstva. Naše, tedy české družstvo skončilo celkově také druhé.
Pokračovalo se v neděli 20. 3. V jednotlivcích se Lukášovi moc nevedlo, ale myslím, že na to, že byl v reprezentaci vlastně poprvé, že byl vidět a nemá se za co stydět.
Shlédla jsem také video z tohoto utkání. Na něm bylo vidět, s jakou dobrou náladou a ve výborné formě se kluci i holky zhostili tohoto utkání. Kuželky padaly jako o závod, když ne všech deset najednou, tak určitě pak na dohazování. Všichni, kluci i holky si po každém dobrém hodu „plácli“ a to všichni, tak si myslím, že po turnaji museli mít všichni hezky omlácené ruce.
Také byli v sobotu na okružní jízdě Budapeští, i když pršelo a bylo to večer, jejich hrad vypadal krásně.
A tady jsou nějaké fotky z utkání, včetně Budapešťského hradu.
Ten první junior je náš Lukáš a vedle jeho spoluhráč ve dvojici.
Celá výprava – kluci i holky v pohodě.
Tady jsou tedy všichni reprezentanti naší republiky hezky na památku. Lukáš je zcela vpravo.
Tady už se bojovalo a nebo odpočívalo, Lukáš asi přemýšlí, jak nejlíp na to.
Se zájmem a s úsměvem se sledovaly hry těch ostatních.
Tady je slíbený Budapešťský hrad
Odpočinek i na večerní projížďce přišel asi k chuti, úplně vlevo Lukáš, zcela vpravo moje snacha. Určitě se usmívala na mého syna.
A tohle je poslední foto s trenérem a poháry, které jako družstvo získali.
Fotky převzaty ze stránek ČBA.
Tolik tedy o vnukovi Lukášovi, který dal ovšem zabrat i mému synovi, protože cestu musel absolvovat jako řidič tam i zpět a zvládl to také na jedničku. Snacha, ta fungovala jako vždy lépe jak GPS a manažerka v jednom.
Zrovna, když jsem dopisovala tento článek, tak jsem dostala jsem od dcery SMS, že můj druhý, mladší vnuk Tomáš, který chodí do tercie na gymnázium, uspěl včera jako 4. v okresním kole Pythagoriády, a dnes postoupil do krajského kola v programování! Nechci, aby to vypadalo že se s vnoučaty zase vytahuji, ale vlastně je to pravda!
Tak šikulkové, jen tak dál, děláte nám všem jenom radost!