JARO SE VZPOMÍNKOU

Konečně jsme se dočkali! Dnes oficiálně začalo jaro. Je tedy první jarní den a nevím jak kde, ale u nás je jak vymalovaný! Od rána, i když to bylo ještě dost chladno, krásně svítí sluníčko a dokonce už i hřeje!
A i tenkrát, před 46 lety si pamatuji, že byl krásný den a pro mne dvojnásob. Byla jsem tenkrát zase po delší době u své maminky i s tříletým synem, manžel zůstal doma v severních Čechách. Já jsem si jela odrodit na Moravu, konkretně do Brna. To ale předbíhám.
Byl nejen první jarní den, ale byla i neděle. Protože rodiče pracovali na směny, tak se vydali do prádelny, která byla na dvoře před naším dvoupatrovým domem, aby si vyprali. Doma tedy kromě mne byla i moje sestra, bráška a můj syn. Poměrně hodně lidí na dvoupokojový byt, co? Ale bylo to jen přechodně, sestra přes týden bydlela v Brně v podnájmu. Já se tedy do tohoto krásného rána probudila v porodních bolestech. Nejdříve jsem se oblékla, vzala připravené věci do nemocnice a pak jsem vzbudila sestru. No, tenkrát to se zavoláním sanitky nebylo vůbec tak jednoduché jako dnes. Telefonů moc nebylo, tak už vlastně ani nevím, kam sestra běžela tu sanitku zavolat. Maminka s tatínkem byli vyděšení, když jim to šla sestra říct. Dodnes vidím, jak mi všichni na dvoře do sanitky mávali, maminka měla na sobě takovou gumovou zástěru, sestra plné oči, a já jela. Do porodnice jsem dojela asi v 7.30 hod. a hned mě hnali na sál, bez přípravy! Ani jsem se nedivila, protože už to bylo „na krajíčku“. V 8,05 hod. se mi narodila krásná dcera, která měla 3,70 kg a měřila 53 cm!
Nemají však všechna „nedělňátka“ a ještě k tomu narozená na první jarní den v životě štěstí. Už jsem tady víckrát psala o tom, že mi dcerka zemřela, když jí byly 3 měsíce a 3 dny. Nikdy na ni nezapomenu, i když jsme se moc neužily. A zůstala mi pouze jedna fotka.
Tak krásný jarní den všem a jen hezké vzpomínky!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *