Nebudu psát o tom, co znamená bisexualita, nebo-li kdo s kým. Myslím, že díky tomuto tématu to bude známo i těm, kteří dřív nevěděli.
I já patřím k těm, kteří ví, že někdy „…. holky s holkama a kluci s klukama“. Vím, že to není schválně, že se s těmi nějak popletenými geny narodí a přetváření se jiným směrem by bylo pro takového člověka utrpením.
Bisexuály by se mohli také nazvat ti, kteří se oženili nebo vdali, dokonce měli i děti a pak zjistili, že mají svoji orientaci někde úplně jinde. Já si myslím, že to tak není, nejsem odborník, ale spíš ti lidé potlačili svoji náklonnost ke stejnému pohlaví. Tedy řekla bych, že to už vůbec není natruc.
Já osobně neznám moc lidí, kteří jsou homosexuálové, natož bisexuály, ty neznám vůbec. Dnešní mladí lidé si myslí, že my, starší, více odsuzujeme tyhle orientace, ale já bych jen dodala, že zde bude hlavním faktorem to, že za našeho mládí jsme nic o tomto odklonu od normálních lidí neslyšeli jednoduše proto, že se o tom nesmělo mluvit, tuším dokonce, že to bývalo pohoršující. Proto je dnes mladší generace liberálnější.
Pravda, říkám si, nemohou za to, ale také zrovna nemusím koukat na to, když se lidé stejného pohlaví třeba jenom líbají. Připadá mi to proti přírodě a přitom vím, že to není schválně.
Někdo se narodí s nějakou nemocí, někdo nevidí, někdo neslyší, někdo má jinou barvu pleti, někdo má jinou sexuální orientaci. Všichni jsou rádi na světě, proto je bereme takové, jací jsou.