Včera do bylo měsíc, co mi umřela maminka. Nějak mi to pořád nejde se s tím vším srovnat. Také mne stále trápí mé zdravotní problémy všeho druhu, bohužel. Chci se vám všem taky omluvit, že už moc nepíši na blog, protože mám problémy s očima. Hodně špatně vidím a lepší už do nebude. zhoršilo se mi už hodně vidění, mám VĚKEM PODMÍNĚNOU MAKULÁRNÍ DEGENERACI (VPMD)a může to být už jenom horší. Na čtení taky moc nevidím a televize už taky není nic moc.
Teď mám další problémy s mou stomií, kvůli ní jsem musela zajet do Kladna za mou paní doktorkou na kolonoskopii, která mne hezky potrápila prohlídkou a dostala jsem na měsíc čípky, které by mě měly pomoci. Mám tedy spoustu dalších zdravotních problémů a už to nevidím moc dobře, vlastně vůbec ne.
Čeká mne také v nejbližší době stěhování do nového menšího bytu ve vedlejším městě, kde bydlí syn, tedy doufám, že to vyjde, protože my s manželem těch 63 schodů do bytu už nedáváme. Taky je ten třípokojový byt na nás příliš velký a s údržbou bytu už taky nic nedáváme. Na mytí oken už mám delší dobu sjednanou pomoc, také převlékání postelí mi dělá pečovatelská služba, jakož od nich bereme i obědy, větší nákupy nám dělají děti a už jsem si musela sjednat i větší úklid bytu. Už to prostě nedávám. Je to smutné stáří, když člověku dojdou síly. Stačí, když vařím v sobotu a v neděli, peču jen sporadicky a jednoduché moučníky, nebo co nadělám, ale ještě žiji.
Nemám už moc radostí ze života, nevím, co bych si počala, kdybych neměla ty děti a vnoučata, ale i tak je málo vidím. Jednat je ta doba covidová a pak tři vnoučata žijí v Praze a to čtvrté sice kousek za Mostem, ale podniká a tak nemám moc času.
Příští týden jedu do Prahy do nemocnice se spíš jen poradit, jestli mi mohou nějak pomoci s tou mou bolestí nohou (kolen), abych mohla aspoň trochu chodit na procházky, no nevím, nevím. Pan doktor mi sice říkal, ž oni operují v každém věku, ale v mých letech se už dost bojím té narkózy, že jsem hodně slyšela, co to dovede udělat v našem věku Tak uvidíme.
Taj jsem vám chtěla napsat, abyste se na mne nezlobili, že moc nepíši, ani nečtu vaše články, protože už to prostě moc nejde. Přeji vám všem hlavně hodně zdraví a pohody. Já tento článek píši hodně pomalu, abych to vůbec dala. Určitě se budu ještě snažit se občas ozvat, pokud se bude něco zásadního dít.
Zdravím vás všechny. Vaše Ježurka
Libuško, přeji tobě i manželovi, aby se vám zdraví nezhoršovalo. Máte jeden druhého a hlavně rodinu, která se o vás stará, to je velké plus. Hana K.
Děkuji za povzbudivá slova, je pravda, dokud jsme dva, tak je to celkem dobré, i když s potížemi.
Moc Ti držím palce, abys to všechno v rámci možností zvládla. Určitě bude lìp, věř mi.
Alenko, také chci věřit tomu, že bude líp, tak snad to ještě chvíli dáme.
Libuško, možná by se dal počítač nastavit na zvukové ovládání, to bys nemusela jen číst. Je to tak , máme čím dál víc neduhů a život si musíme přizpůsobit. My už také bereme aspoň jeden oběd, kvůli nákupům a aby byla trochu změna a nemusela jsem vařit na dva dny. Stačí i jen vymýšlet co na večeři, sobotu a neděli. Věřím, že maminka ti chybí, mně chybí nejen moje, ale i manželova- tedy oba rodiče a už je to déle. Držím palce, aby tě moc nemoci netrápily a zdravím tě i za kavárníky.
No, s tím vařením jsem udělala moc dobře, když jsem pro nás zařídila ty obědy. Vaří dobře a dost. S tím počítačem se musím poradit s vnukem, podniká a pracuje jako IT. Tak uvidíme, co půjde. Děkuji za radu. Teď ještě máme nemocnou Wallinku, stojí to hodně peněz, ale je to jako dítě, nedá se nic dělat, hlavně, aby to všechno dopadlo dobře.
Libuško,je to smutné, ale ber to tak, že mamince se ulevilo. Co se týká zdravotních potíží se stářím to bude čím dál komplikovanější. Přestěhování vám určitě v mnohém pomůže a co se komunikace s PC týká,poradí syn,nebo vnuk. Libuško,moc zdravím a přeji vám přiměřené zdraví a pohodu 🍀
Marti děkuji za cenné rady a doufám, že to ještě nějaký čas zvládnem. Na maminku myslím denně.
Libuško,víš,že na tebe myslím.Přeji ti zlepšení zdravotního stavu…Když byl člověk mladý,tak si myslel, že bude mít šedivé vlasy a vrásčitou tvář. A nakonec toto nevnímáme,protože máme zdravotní problémy. S tím jsme v mladí nepočítali.
Tobě i manželovi přeji klidné dny.
Pravda je, že zdání klame, Mně když někdo vidí, tak říká, že vypadám dobře, no a vidíš, jak to je doopravdy. Snad tady ještě chvíli vydržíme i s tím, jak na tom jsme. Když v sobotu a v neděli vařím, hrozně trpím, jaké mám bolesti kolen. Včera jsem myslela, že to nedovařím, ale musela jsem. Manžel vařit naprosto neumí.
Milá Ježurko, pořád na Tebe myslím. Přeji co nejméně bolestí a nějak kdyby poradili, co dělat páni doktoři. Moc přeji, aby se vám to stěhování podařilo a byli jste v menším. Pozdravuji Otíka. Prosím po nastěhování napsat novou adresu mejlem. Pa,pa Otavínka
Haničko, ještě jsme se v tom novém nabyli ani podívat, čekáme, až nás pozvou. Zítra jedu do Prahy na Homolku kvůli těm kolenům a páteři, ale moc si od toho neslibuji. Dám vědět. Ve čtvrtek mám volat do Kladna kvůli té histologii, tak drž palečky.
Milá Libuško. To je mi líto, že maminka zemřela. Ale takový je život, bohužel. Máte s manželem jeden druhého a přestěhujete se blíže k mladým, kteří vám pomáhají. Což v dnešní době také není běžné. S věkem se zdraví horší. Co už naděláme. Je potřeba život prožít a užívat si dětí, vnoučat, manžela. Přeji opravdu hodně zdraví vám všem.
Miriam, moc hezky jsi mi to napsala, děkuji moc. Uvidíme, jak to bude dál, ale asi nic moc.Zdravím.
Tak už vím, co tě trápí. Blogoví kamarádi připomenou nový článek, to funguje pořád.
Těš se na lepší podmínky v menším bytě blízko synovy rodiny. A stěhování ať tě příliš nepotrápí. Snad tam budete mít dobré topení, to ti přeju i se přáním zlepšení zdraví.
Za nějakou dobu přiletí čápi, můžeš se těšit z jejich nového života. A věřím, že ti rodina pomůže i s počítačem a přidá ti tam zvukové ovládání, abys byla snadno v obraze (i zvuku) ☺
No, uvidím, co vymyslí vnuk s tím počítačem, uvidím, ale byla bych ráda hlavně, abych mohla chodit a zlepšilo se mi to moje trápení k komplikacemi se stomií. Do bytu se budeme asi stěhovat až v létě. Tedy doufám a ráda bych tu ještě nějaký čas pobyla. Zdravím. Snad jsi v pohodě, můžeš se někdy ozvat.
Libuško, v mnoha věcech Tě chápu a to jsem podstatně mladší. Se ztrátou maminky jsem se vyrovnávala asi dva roky, už je tomu 20 let, ony ty vzpomínky jsou stále, ale pak je člověk psychicky vyrovnanější. A zrak? Vím, co to je, zrovna před rokem jsem přestala vidět na obě oči, neviděla jsem moc ani do talíře, co jím. A protože byl nouzový stav, operace byly odloženy. Soukromá klinika mě přijala, za což jsem vděčná a postupně se ty problémy operacemi odstranily. Tohle přeji i Tobě a píši to proto, abys věděla, že s tím nejsi sama.
Stěhování je u vás nutností, možná jste to měli řešit už o pár let dříve, ale chápu, že člověk se s tím „starým“ bydliště nerad loučí a odkládá to. Teď to nějak vydržíte a uvidíš, že to tam bude lepší. Samozřejmě, zastávka MHD nebo kadeřnice nebude u baráku, ale zase tam bude něco jiného, co v L. není. Hlavně vám přeji hodně psychických sil, to je vždy potřeba. ☺
Stěhování jsme nikdy neřešili, protože jsme netušili, že to bude s těmi koleny až tak kruté. Se zrakem nic dělat nejde, VPMD není vyléčitelná, pouze tím, že už léta beru lutein, tak se to zpomalilo, uvidím, jak to bude dál, ale vidět normálně už nebudu, to mi řekla doktorka už dávno. Jinak děkuji za rady a účast. Moc zdravím.
přeji, ať stěhování vyjde a líbí se vám v novém 🙂 pevné zdraví vám i manželovi 🙂 ať je lépe 🙂
Děkuji za přání všeho jen dobrého, snad aspoň něco vyjde, moc bych si přála ještě trochu víc zdravíčka do života, snad to ještě chvíli tady vydržím.
Libuško, dlouho jsem tady nebyla a tak ani nevím, že Ti zemřela maminka. Upřímnou soustrast. Nikdy jsem si nemyslela, že stáří je takový zmetek. S každým rokem něco přibude a člověk stále musí něco řešit. My jsme měli taky takové období, že jsme přepsali byt i chalupu na děti, pomalu se vzdáváme části drůbeže a děláme jen to, na co stačíme.Umřela nám naše bíglička a manžel už žádného psa nechce. Mně je po ní moc smutno, ale manžela na nového pejska už nezlomím. Držím palce, aby se zdraví nehoršilo, když už nejsou vyhlídky na nějaké velké zlepšení.
Vidím, že si také ubíráte práce, za což moc chválím. Moje maminka se dožila krásných 101 a půl roku, ale já nebudu po ní, protože ona byla dlouho zdravější, než jsem já teď. Tak a snad aspoň trochu to bude lepší, než dnes. Byla bych moc ráda
Milá Ježurko, máš bezva rodinu a to je nejvíc. Od pohřbu je to přece jenom krátká doba, máš plné právo na smutek a bolest z odchodu maminky. Je fajn, že budeš blízko syna a v menším bytě. Těch schodů je opravdu moc. Hlavně aby ti zdraví drželo. Aby ty čípky pomohly. Držím pěsti.