Maminka už je v nebíčku

Moje maminka, o které jsem často psala a se kterou jsem se chlubila, jaký je držák, už tu není. Už nás opustila, a všechny nás to hezky vzalo. Všichni  jsme z toho moc smutní a je nám to moc líto. I když se maminka dožila požehnaného věku 101 let a určitě to většina z Vás ví z mého psaní, tak je to pro nás moc smutné. Vím, že mi všichni rozumíte, ale maminku máme všichni jen jednu a když se taková zlatá maminka povede, je to k nezaplacení, já vím.

Tady jsme s maminkou  my, její děti, v jejích 90 letech.

Maminka bude mít v pondělí 17. 10. pohřeb v Brně. Pohřeb sama říkala vždy, že nechce, ale přesto si na něj našetřila. Bude to pro nás všechny dost těžké, pro mne, jako nejstarší bude také těžká naše cesta na pohřeb až do Brna. Držte nám palečky, aby nebyla námraza, protože to bychom nedali. Jedeme přes Vysočinu, tam je to vždy hodně nebezpečné.Pohřeb vyřizuje moje sestra, která jedině zůstala v Brně, já i bráška jsme se odstěhovali trochu dál a tak se doufám aspoň s maminkou důstojně rozloučíme. Dnes jsem si byla nechat napsat prášky na uklidnění, protože to stále nedávám a špatně spím, jako i mí sourozenci.

Maminko naše milovaná, chci už to mít za sebou, maminka mi v srdíčku zůstane navždy, moc na ni myslím a všichni ji budeme mít rádi stále.

Maminko naše milovaná SBOHEM a děkujeme za všechnu lásku a vůbec za ten krásný život. Tvoje nejstarší dcera Liba

Sbohem, maminko, setkáme se v nebíčku.

26 komentářů k “Maminka už je v nebíčku

    1. Děkuji za účast, Ruženko. Snad se tam sejdeme všichni, když do toho nic nepřijde. Teď bude hlavní ta cesta, pro nás všechny tady.

  1. Milá Libuško, Ježurko, cítím s vámi a přeji vám co nejsnadnější cestu do Brna. Taková setkání u rozloučení s rodiči jsou těžká, ale i s dalšími, které jsme měli rádi zasloužili se o náš život. Jste hodné děti, na maminku jste nezapomínali a hodně jsi o ní psala. Tak jí přeji lehké odpočinutí po dlouhém plodném životě…

    1. Děkuji, Maruško. Také jsi to neměla teď lehké, já vím. My se snad nakonec sejdeme všichni pro mne bude teď dost těžká ta dlouhá ceta a také pro syna, který pojede tam i zpět na otočku, je to dost daleko, snad bude aspoň slušná cesta.

  2. Úpřímnou soustrast Libuško, přej mamince klid, zaslouží si ho. Moc držím palce, abys s manželem cestu do Brna dobře zvládla.

    1. Ta cesta bude pro mne dost těžká, snad nebudou další překážky. Jedu s dětmi, manžel zůstává doma, asi by to už nedal.

    1. Děkuji moc za účast, konečně budu zase chvilku v mém rodném Brně, ale takhle jsem si to fakt ještě nepřála, ale maminka už má klid bez bolesti.

  3. Libuško, upřímnou soustrast. I když maminka měla svůj věk, maminka drží rodinu, sourozence a její odchod je zlom. Vím, o čem mluvím, rodiče jsem ztratila brzy. Ta Tvá tu moji přežila o 31 let … To je rozdíl. Vás může těšit, že jste si maminky užili a jí, v tom věku, je „tam“ už lépe.

  4. Milá Ježurko!
    Upřímnou soustrast. Moc na Tebe myslím a držím pěsti, abys vše zvládla cestu tam, pohřeb i cestu zpět.
    Bude to velmi náročné, ikdyž pojedeš se synem autem. Odchod maminky vždycky bolí a ani věk nerozhoduje.
    Když maminka je, tak si pořád to dítě a když odejde na obláček, tak přebíráš odpovědnost za všechny a je to jakoby zcela jinak. Hodně síly!

  5. Libuško,zvládneš to.Mamince teď už bude dobře.Já jsem taky pochovala mamku na Moravě. Protože jsem „daleko“ od rodného města,tak to je pro mně stejné.“Povídám si s ní „,jen nepíši každý den dopis,nepeču pro ni perníky…Tak jsem to měla i s taťkou(zemřel v 52letech).Pořád s ním mluvím,co by udělal on…Prostě pořád jsem byla dítě,které potřebuje poradit.Teď už musíme my občas poradit našim dětem…Moc Ti držím palce,ať všechno dopadne v klidu a hlavně zdravotně v pořádku.
    Tobě a celé Tvé krásné rodině upřímnou soustrast Eva

    1. Evičko, děkuji moc za Tvé postřehy. Taky jsem si vždy povídala s tatínkem, teď budu i s maminkou. Už jsem s tím začala. Mám parte za sklem v sekretáři a jak jdu kolem…

  6. Libuško,příjmy upřímnou soustrast. Nevím,tak dalekou cestu bych ve vašem zdravotním stavu neriskovala. Zapálit svíčku,povzpominat můžeš doma. Děti vás určitě zastoupí,sestra a bratr se mohou ukázat u vás na jaře,či v létě a pak společně ještě dodatečně zavzpomínate na maminku 🌹🌹

    1. Maruško, musím jet už kvůli mamince, musím to zvládnout, snad už se do zítra nic nepřihodí. Budu vyřízená, ale splním si povinnost vůči mamince. Svíčičku zapálím už dnes a pak po pohřbu též. Děkuji za účast-

  7. Libuško přijmi upřimnou soustrast a celé tvojí rdině. Hlavně ať máte dobrou dalekou cestu.Maminku nemám přes 40 let a chybí mě stále..Držte se hlavně ty s manželem,zda taky podstoupí tu cestu… Miluš

    1. Manžel zůstal doma, on už by to v těch jeho téměř devadesáti letech nedal. Děkuji za kondolenci, ještě to pořád moc bolí, no maminku máme jen jednu, já vím. Měj se hezky, zdravím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *