Pořád ještě zápasím jen s jednou rukou, ještě mám kontrolu za týden, tak musím vydržet. Vařím naštěstí jen o víkendu a vařím za vydatné pomoci manžela. Opravdu denně vidím, jak ta jedna ruka všude chybí. Už jsem se naučila jednou rukou sprchovat, je pravda, že mi to trvá podstatně déle a bojím se, ale je to lepší, je ale taky pravda, že to opravdu není tak často.
To jsem si řekla, že si zkusím jednou rukou umýt a vyfoukat hlavu. No, myslela jsem si, že to půjde líp, ale bohužel. Manžel mi vyndal sedací židličku ze sprchy ven, já si na ni sedla pustila si sprchu a dala jsem se do toho. Začala jsem si tou jednou rukou mýt hlavu, ale po chvilce jsem předala mytí manželovi, který se toho ochotně ujala. Já si to pak chtěla aspoň opláchnout, ale když jsem strhla sprchu na mne a měla jsem mokré celé kalhoty i s ponožkami, předala jsem to zase manželovi. Ten pak musel vytřít celou koupelnu, i když já ji ten den už jednou vytírala. Foukání mělo podobný charakter, ale to už jsem zvládla sama.
Ještě mám jednu hodně špatnou zkušenost s naší praktickou lékařkou. Moje stomická sestra mi u ní objednává stomícké pomůcky, tentokrát tam nemohla jít osobně, tak jí to poslala poštou, ale paní doktorka, nebo její sestra, nevím, na kom to bylo, se vůbec neobtěžovala s odesláním. Mám vždy po určité době nárok na tyto nezbytné pomůcky, bez nich nemohu existovat, ale je to tam vůbec nezajímá, jak bych vypadal bez těch pomůcek. Mám vždy každý měsíc osmého dostat tyto pomůcky , ale dnes je už 19. a stále nic. Je to krajně nezodpovědné, já jedu zatím „na dluh“ a kdyby mi stomická sestra neposlala zálohu, nevím, co bych dělala. Špunt tam fakt strčit nejde. Jsem z toho špatná. Takovým lidem bych přála, kdyby to šlo, aby si to aspoň na pár dní vyzkoušeli, kdyby to šlo.
Dnes ráno mi přišla zpráva, abych zavolala mé PL a objednala jsen se na třetí očkování. A co myslíte? Nikdo to nezvedal a pak to rovnou položili. To je jednání, co?
Všechny zdraví smutná Ježurka
Libuško, ta vaše doktorka je opravdu pěkná ježibaba. Zadržovat pomůcky, které nutně potřebuješ, to je opravdu vrchol arogance. Já už bych se asi ozvala a popsala její chování Lékařské komoře.
A hygiena se sádrou? Měla jsem nechodící sádru a muž mi tehdy udělal z prkna sedátko na vanu. Takže noha se sádrou byla mimo vanu a já se myla a sprchovala v sedě.
Měj se prima, opatruj se a hlavně vydrž. 💓🍀🙏
Alenko, já si nechala po té operaci stomie sprchový kout, protože do vany nemohu, ale stejně to jde všechno ztuha s jednou rukou. Snad se brzy dočkám, v úterý jdu na kontrolu.
Libuško, jednání vaší doktorky je hrozné. Jak píše Alenka, asi bych si na ni stěžovala.
Držím palce ať je brzy líp.
Ona nás už teď ignoruje, že manžel jí řekl, když nebrali telefon, tak si volal záchranku a přijeli hned, tak čekám, že nám přidělí ten byt v novém domě pro seniory ve městě kousek odtud, kde bydlí syn. Urazila se.
I moje dcera,která pracuje v nemocnici,se hroutí z jednání doktorů(a to kolikrát jde v v pracovním-v bílém). Ono to není tak lehké-stěžovat se na doktorku,když je jediná široko daleko.
Libuško,přeji Ti brzké uzdravení a paní doktorka ať se vzpamatuje.Jednou taky zestárne a peníze jí nepomůžou.
Bohužel je to tak. Tak když se odstěhujeme, tak budu mít jiného doktora, uvidíme. Taky bych nemusela mít pak nikoho.
Ta tvoje doktorka, to je teda s prominutím exot.
Renátko, souhlasím. My tam teď nechodíme.
Nevím, co tam je za paní doktorku. Pouze vidím, že není člověkem na svém místě. Vnučka spadla z koně a zlomila si ruku a tehdy si uvědomila, jak je všechno komplikované dělat jednou rukou. I to pitomé oblékání, jití na toaletu, koupání … Přeji ti, ať je ruka brzy v pořádku.
Ano, dříve to tak složité nevypadalo. Teď to vidím jinak, je to těžké.
Milá Ježurko!
Všichni lékaři by měli povinně prožít aspoň den se zlomenou rukou nebo se stomií, aby poznali, že si pacient nevymýšlí, ale nutně to potřebuje. Až dodnes jsem si myslela, že podobné poměry jsou jen v Olomouci, ale je to zřejmě napříč republikou. Přeji Ti, aby se vše zlé obrátilo v lepší a konečně byl obrat. Držím palečky a zdravím.
Bohužel, doktoři jsou páni a my musíme držet hubu a krok.
to je hrozný přístup :/ taky bych jim některým přála si to vyzkoušet… ať je zase lépe 🙂
Ano, takési to někdy říkám, aby to někteří vyzkoušeli to naše utrpení aspoň na měsíc, nebo aspoň týden.
S doktory je to velmi těžké. Buď je to slušnej člověk, anebo ne. Navíc v současné době se z mnohých z nich stali „diktátoři“, a to ani ne tak kvůli covidu-19, jako kvůli tomu, že hafo zubařů, obvoďáků, pediatrů, ale i jiných profesí je v důchodovém věku a „přesluhují“. A když patří k těm slušným, tak aby se člověk modlil, že nepůjdou do důchodu.
Protože ti mladší jsou zhusta „chytří jak malovaný sáně“ a podle toho se chovají. Jo jo, se zdravotnictvím se ještě užijeme…
Libuško, Tobě držím palce ať v Jiřetíně nějakého obvoďáka budeš mít; možná i v rámci bydlení.
Měj se, začátkem prosince se – jak jsem slíbila – ozvu.
Je to velký dar, když někdo nemusí chodit po doktorech. Jinak Tě zase moc ráa uvidím. Pak si upřesníme datum.