Můj včerejší den

Včera jsem se odhodlala vyjít ven nakoupit, sice s manželem, nebylo to daleko, jen kousek do večerky k Vietnamcům, ale byl to určitý posun. Manžel chodí pravidelně sám, protože mně to pořád nejde, ale jsou věci, které si manžel netroufne sám nakoupit a taky má už čím dál větší trápení také se svými koleny.  Tentokrát jsem chtěla listové těsto, to  ještě nekupoval a navíc jsem chtěla čerstvé, ne mražené, tak jsem se vydala s ním. Nakoupili jsme opravdu všechno i to, co jsem nečekala, že bude Vietnamec mít a šli jsme. No, není to opravdu daleko, a nebyla jsem sama, tak to šlo. V obchodě jsou manželé, oba šikovní, ochotní a paní se mi pak při odchodu nabídla, jestli budu potřebovat něco, co manžel by sám nedal, tak mu to mám napsat na lísteček, že mu to vybere. Cokoliv jsme nevěděli, kde najdeme, tak nám ochotně našli, byli fakt skvělí. Tak jsem se odhodlala a koupila si i sprchový gel a prodavačka mi ochotně poradila i šikovný sprchový gel. Určitě teď vím, že to vše lze v nejhorším případě koupit i vedle. Je to bráno jako večerka, mají otevřeno denně. Dokonce tam mají nejen kuřecí maso, sice většinou jen mražené, ale OK. Koupila jsem si tam kuřecí na polévku, dobrá byla  a docela jsem tam viděla i čerstvé vepřové minutkové plátky, což jsem ocenila. Ovoce a zeleninu tam mají běžně. Byla jsem moc spokojená.

Pak jsem po té, co jsem si tam koupila i tři jablíčka, abych upekla na víkend z jablíček bábovku, kterou jsem už dlouho nepekla. No, přiznám se, že jsem pak zjistila, že po upečení to nebyla žádná sláva, ale to nevím proč. Menší bábovku jsem pekla normálně tři čtvrtě hodiny , ale nebyla dopečená. Co s tím? Tak jsem to zkusila a dnes jsem ji dala ještě na 20 minut do trouby a bylo to v pořádku. Nevím, proč se to nedopeklo, když do tak peču běžně, ale možná jsem si nevzala brýle, když jsem nastavovala teplotu a délku pečení, no už i špatně vidím, není to se mnou už lehké, ještě štěstí, že už nám vozí obědy, které jsou dobré, kdo ví, jak by to někdy dopadlo. Jo a bábovku jsem zkoušela špejlí a a bylo to špatně.

Ale nakonec to všechno dobře dopadlo, byla jsem nabitá pozitivní energií, protože se u nás ve čtvrtek zastavila dcera a Wallinkou, což nás vždy potěší a včera zase syn se snachou. Každý nám přivezl něco, co nakoupili a to bych vedle fakt nedostala, tak byla spokojenost veliká.

Jinak užívám léky, které jsem v úterý dostala od naší paní neuroložky, řekla bych, že je to maličko lepší, ale prášky beru teprve od středy, tak co bych chtěla, no ne? Budu doufat a vydržím.

Všechny vás moc zdraví vaše Ježurka

10 komentářů k “Můj včerejší den

  1. Je prima, že máte v obchodě vstřícnou prodavačku, která pomůže. Většinou tak milé nebývají. Libuško, věřím, že ti prášky pomohou, ale je to ještě opravdu krátká doba. Musíš vydržať 😜

  2. Je dobré mít „po ruce“ obchůdek s ochotnými prodávajícími. Je pravda, že Vietnamci jsou ochotní téměř pokaždé, a musíme je obdivovat, že pracují od nevidím do nevidím svátky, pátky. Což by tedy našinec jaksi ochotný nebyl. Libuško, ať ti prášky zaberou a je ti stále líp.

  3. Libuško, ještě že máte obchod blízko a v něm i ochotné prodavače. Držím palce, aby se kolena zlepšila a hlavně nebolela.
    měj pěknou neděli.

  4. Je dobře, že jste s vietnamskou prodejnou spokojeni, tady už odrostla nová generace, mluví výborně česky, jen nevypadají jako Češi. Co jsem vypozorovala, oni asi nepřebrali tu naši náturu, takže jsou při obsluze ochotní a úslužní. … Oceňuji, že jste se odhodlali k těm dováženým obědům – proč také ne, mohli jste to využívat už delší dobu. U nás taky rozvážejí jídlo a určitě to je velká pomoc. Teď jen dotáhnout ten byt, možná škoda, že „musíte“ čekat po novém roce, to je další půlrok chůze do schodů. Přitom volných bytů aspoň tady u nás je plno.

  5. Libuško, v minulém článku jsem napsala komentář a on se tam neobjevil, tak to dnes shrnu najednou. Jsem ráda, že jste se rozhodli pro výměnu bytu, Škoda jen že musíte tak čekat dlouho. Obědy pro které jste se rozhodli odebírat, tak to jste udělali velice moudře. My bydlíme v domě kde je bezbariérový přístup a dva výtahy, máme blízko obchod a tak senioři jezdí do obchodu z vozíčky, které jim slouží k lepší chůzi. My si nákupním vozíkem vyvezeme nákup až ke dveřím bytu, pak jej vrátíme zpět k obchodu.

  6. Libuško,
    já jsem chtěla upéct jen malou bábovku pro vnuka.Prý forma-materiál,který se nemusí mazat a sypat strouhankou.Normální velikost peču 20min…Taky se mi nedopekla a nakonec jí kus zůstal ve formě. Ještě,že vnuk není „frfňa“ v jídle ☺.

  7. Milá Ježurko!
    Vidím, že jsme na tom všichni podobně, ale taky nedám na naši vietnamskou prodejnu dopustit. Mají ji manželé, jde spíše o smíšené zboží a mají otevřeno každý den od 5 do 20 a o víkendu od 7 hodin. Paní je přívětivější, pán občas sleduje televizi a tak ho to obtěžuje. Pro samé zboží tam silnější postvy neprojdou, ale paní podle papírku vše přinese ke dveřím. To by bylo fajn, kdyby se podařilo sehnat byt v přízemí anebo s výtahem. Dávejte na sebe pozor. Dnes jsem četla Ninin blog, jak spadla a nemohla vstát. Večer můj soused, co bydlí nade mnou, vozíčkář spadl a taky měl tyto problémy, ale náhradní klíče má jeho asistent, co bydlí ve městě. Musíme to nějak řešit . Moc a moc zdravím.

  8. Já se jen modlím, aby se manžel držel co nejdýl v té formě v jaké je. Kdyby i on odpadl, tak nevím jak bychom ten chod našeho domu zvládali na schodech. Manžel jezdí nakupovat autem do vedlejší vesnice, větší nákupy dělá jen při nějaké cestě do města. Zatím to jde a na to, co bude dál, nechci ani pomyslet.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *