Dnes jsem odepisovala na některé komentáře a důchodka Evka by chtěla, abych napsala něco veselejšího. Pravda je, že píši buďto o doktorech, nebo nemocech, případně o pádech. Dnes ráno jsme s manželem zažili veselou příhodu, i když to ze začátku nevypadalo.
Já pořád ještě nechodím moc dobře ani po tom ozařování, tak je pravda, že ven moc nechodím, nakupovat chodí manžel a co bereme ty obědy, tak je toho podstatně méně. Dnes jsme byli oba s manželem objednáni za pedikúru a to už na osmou hodinu ráno. V 9,00 hod nám už vozí obědy, tak jsem, musela požádat slečnu co je dováží, aby zazvonila na sousedku. Ráno jsme si přivstali a byli jsme dřív oblečeni, vše připraveno a manžel se mne ptal, jestli mám mobil. Musíme si totiž telefonicky zavolat taxi.
A začali jsme oba hledat můj mobil. Nebyl nikde a že máme byt 1 : 3, tak to chvíli zabralo, ale mobil nikde. No, už nebyl čas, i když jsme ho pěli hafo, ale vzala jsem si manželův mobil a zavolala z jeho. Pak už jsme museli přidat trochu do kroku, aby na nás dlouho nemusel taxík čekat.
Když jsme přijeli domů, tak se manžel ptal, de má mobil. Já jsem mu ho hned po přivolání taxi vrátila, ale teď ho začal hledat zase on. Taky NIC. Tak jsem vzala svůj a začala jsem ho prozvánět. Samozřejmě, že někdo zvonil, ale protože manžel špatně slyší, tak ho hledal chvíli marně. No, tam bychom ho tedy opravdu nehledali. Byl na chodbě na prádelním koši. Manžel ho tam odložil při odchodu a pochopitelně zapomněl.
No, co chcete , po starých seniorech, že? Nakonec všechno dobře dopadlo, zkrátka PAT A MAT. Spolu ná bude v listopadu169 let, to už máme nárok, že? Zdraví vás Vaše Ježurka
Znám to taky.To jsem vždycky naštvaná,když se mi to stane. Vždy si něco dám na logiské místo…ale které to je?
Evi, musíme už počítat se vším, lepší už to nebude, já vím.
Tak už to občas bývá, že člověk něco hledá. A není nadto, když pospíchá. Já jsem vždy hrozně nervní.
A většinou když něco hledáme, tak pospícháme, nevíš proč?
Ježurko, jsem ráda za veselou příhodu i když v první chvíli to tak nikdy nevypadá. U nás se také stále něco hledá, poslední dobou v hledání vede manžel. Někdy mám pocit, že se do našeho bytu nastěhoval teprve nedávno, přestože tam bydlíme už 40 let. Měj se krásně, zdravím 😁😁
Manžel také hodně zapomíná, už to má s tou pamětí hodně špatné, jde to nějak rychle s námi oběma.
Libuško, nejsi sama, mně kolikrát musí prozvonit můj mobil. Já ho taky někam bezmyšlenkovitě položím a pak se divím, jak jsem ho jen tam mohla dát. Nedávno jsme takhle hledali i manželův, zvonění nikde, než si uvědomil, že ho nechal v autě v garáži. Mějte se oba pěkně. 🙂
Ale kuš huš děvčata všechna
– já mám doma už dobře 30 let bermudskej trojúhelník.
Prostě se kdeco imrvére ztrácí a když mám kliku, tak to bermudskej trojúhelník vyhodí zpátky a já najdu… třeba peněženku v lednici, kam bych ji při vyndavání nákupu v životě nedala…
Tak tohle se mi naštěstí ještě nestalo.
to se stane, hlavně se člověk tomu musí zasmát a neřešit to 🙂
Pravda to je, lepší se tomu zasmát než naříkat, ne?
Libuško, jsem o něco mladší, ale také neustále něco hledám. Brýle, mobil, klíče – to je můj repertoár.
Je důležité, že se mobily u vás našly. 😀
Měj hezké a pohodové dny. 🍀💓
Mně se už párkrát povedlo najít brýle tak, že jsem si na ně sedla. 🙂
A vydržely to?
A víš, že většinou jo? Jednak na gauč nenasedám z metrové výška, ale spíš opatrně – takže než jsem zcela dosedla, cítila jsem, že něco „zavádza“.
Ale inu ano, jedny obroučky jsem zdevastovala svým pozadím natolik, že vyrovnání nepřicházelo v úvahu.
Ještě štěstí, že se mžeme navzájem prozvonit a tak se mobil najde. I když … Chtěla jsem, aby mne manžel prozvonil, ale byl tak nervozní, že si nevzpomněl, jak mi volá. To byl gól!
Jo s mobilem to není jednoduché…..
Bohužel, ale bez něj by to bylo ještě horší, že?
Libuška nejste sami, my jsme na tom stejně. Založíme, nenajdeme a nebo se stane, že tu věc třeba brýle máme na očích. Co na očích někdy i v ruce a to si pak říkáme, jsme na tom pěkně blbě stáří je stáří. Nejlepší je se zasmát a víc neřešit. Zdraví tě fukčárinka